Hlavní obsah

Řepka se letos v ČR pěstuje na osminásobku rozlohy Prahy

Řepka se letos pěstuje na přibližně osminásobku rozlohy hlavního města Prahy. Pro zemědělce je to nejlukrativnější plodina. Cena za tunu řepky byla na začátku roku 2016 vypočítána na 10 208 korun. Za to samé množství kukuřice krmné dostanou zemědělci pouze 4 313 korun.

Řepka se letos v ČR pěstuje na osminásobku rozlohy Prahy

Podle Českého statistického úřadu je zemědělská půda k roku 2016 vyměřena na zhruba 4,250 miliónů hektarů půdy. Řepkou je letos oseto přibližně 400 tisíc hektarů, to je o patnáct tisíc víc než loni.

Pěstování řepky je pro zemědělce nejlukrativnější

Foto: Aneta Lednová, Novinky

Kromě potravinářského průmyslu ji lze využít i pro technické účely. Vyrábí se z ní například biopalivo nebo kosmetické produkty. Zvyšují se tak možnosti odbytu, a tím pádem roste i její cena.

„Nevýhody pěstování řepky jsou stejné jako u dalších hospodářských plodin v České republice. To znamená, že se pěstuje na příliš velkých nepřerušovaných plochách polí. Zvyšuje se tím riziko vodní a větrné eroze, což zapříčiňuje snižování kvality půdy,“ řekl Novinkám agrární analytik Petr Havel.

„My musíme s řepkou udělat zejména to, že rozčleníme krajinu a řepku sice pěstovat budeme, ale na menších polích,“ řekl Havel.

Vývoj cen vybraných zemědělských plodin (Kč za tunu)
Plodina Konec roku 2014  konec roku 2015 únor 2016
pšenice potravinářská
  4 163  4 205  4 061
ječmen sladovnický 
  5 001  4 820  4 796
kukuřice krmná
  3 449  4 277  4 313
semeno řepky olejné     9 009  10 201  10 208
 zdroj: SZIF

Na začátku května vláda schválila strategii zemědělství do roku 2030. Vize počítá s poklesem výměry řepky o desítky tisíc hektarů. Zvětšit by se pak měla plocha pro zeleninu nebo ovocné stromy. [celá zpráva]

Evropská unie se snaží o tzv. greening, tedy ozelenění, na který poskytuje dotace. Podmínky jsou ale stanovené obecně pro všechny členské země. Většina států má pole menší, a tak toto nastavení funguje. U České republiky to úplně neplatí. V 50. letech minulého století se totiž v rámci kolektivizace stmelovaly pozemky, a proto máme na našem území obrovská pole.

Každá hospodářská rostlina vytěžuje z půdy živiny, což je jeden z důvodů, proč odborníci doporučují plodiny střídat. V současné době se u nás střídají hlavně čtyři hospodářské plodiny - řepka, pšenice, kukuřice a ječmen.

Řepkou je letos oseto zhruba 400 tisíc hektarů půdy

Foto: Aneta Lednová, Novinky

„My bychom potřebovali pěstovat deset nebo patnáct druhů plodin. Potřebovali bychom na pole dostat pícniny, olejniny, brambory a podobně. Limit ale spočívá v tom, že u těchto jiných hospodářských plodin nemají zemědělci dostatečný odbyt, nedostávají za ně dost vysoké ceny a jsou pro ně prodělečné. Proto je nepěstují,“ dodal agrární analytik.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků