Hlavní obsah

Řecko bude potřebovat další finanční pomoc

Berlín

Řecko bude potřebovat nejpozději do začátku příštího roku další finanční pomoc. Píše se to podle nedělní zprávy týdeníku Der Spiegel v dokumentu německé centrální banky Deutsche Bundesbank určeném spolkovému ministerstvu financí.

Foto: www.sxc.hu

Řecko.

Článek

Řecko již dostalo od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) dva balíky pomoci v celkové sumě 240 miliard eur (6,2 biliónu Kč) a vyčerpalo z nich už asi 90 procent. Druhý program pomoci má skončit koncem roku 2014 a mezitím by měly Atény podle předpokladů dohody začít získávat peníze opět na kapitálových trzích.

Kancléřka Angela Merkelová a její ministr financí Wolfgang Schäuble opakovaně říkají, že Řecko dohody o záchranném programu plní a že další pomoci ani nového snížení řeckého dluhu nebude zapotřebí. Bundesbanka však ve zprávě označila vývoj ekonomiky a reforem v Řecku za „stěží uspokojivý“ a rizika spojená se současným balíkem pomoci popsala jako „mimořádně vysoká“.

Bundesbanka také kritizovala věřitelskou „trojku“ – Evropskou komisi, Evropskou centrální banku a MMF – za to, že minulý měsíc schválila uvolnění další části úvěru Řecku v částce 5,8 miliardy eur, a označila tento krok za „politicky motivovaný“. Banka předpověděla, že evropské vlády nejpozději počátkem roku 2014 „nepochybně odsouhlasí nový balík pomoci Řecku“, uvedl Spiegel.

Volby v Německu

Zpráva může v Německu oživit debaty o tom, zda Merkelová před německými parlamentními volbami stanovenými na 22. září záměrně nezlehčuje hrozbu další pomoci Řecku. Předák opoziční SPD Peer Steinbrück ji už obvinil, že utajuje před německými daňovými poplatníky reálné riziko, že by museli financovat další záchranný program.

Řecká vláda dosáhla za prvních sedm měsíců tohoto roku v primárním rozpočtovém hospodaření bez zahrnutí splátek úroků z dluhu přebytek asi 2,5 miliardy eur a výrazně tím překonává letošní plán, uvedl v sobotu činitel řeckého ministerstva financí. Dosažení primárního přebytku stanovil ministr financí Jannis Sturnaras tento týden za podmínku toho, aby se země vrátila k hospodářskému růstu a mohla se vrátit i na kapitálové trhy.

Atény se z mezinárodních kapitálových trhů musely stáhnout na začátku roku 2010. V květnu téhož roku se pak jihoevropská země ocitla na pokraji státního bankrotu a musela požádat o pomoc. Výměnou za ni zavádí vláda výdajové škrty, snižuje důchody a mzdy a zvyšuje daně, což sráží ekonomiku, která je už šestým rokem v propadu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám