Průměrná mzda vzrostla na 19 968 korun

"Růst mezd je i nadále nižší než růst produktivity, což umožňuje podnikům lépe se vyrovnávat s posilováním koruny," řekl analytik České spořitelny David Navrátil.

"V přepočtu měnovým kursem na české koruny máme nejvyšší platy ve střední Evropě. Maďaři berou v průměru 18 056 koruny, Poláci 17 896 a Slováci 14 419 českých korun. Abychom nezpychli, tak v Rakousku je průměrná mzda 76 351 Kč," řekl analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

"Nejnižší platy jsou v textilkách a oděvních firmách (11 092 Kč). Na opačném pólu je IT sektor (44 501 Kč). Rozdíly mezi platy napříč sektory ekonomiky se prohlubují. Stále platí, že dámy mají v průměru 3/4  platu muže," dodal Michl.

"Reálné mzdy rostly ve 3. čtvrtletí jen o 3,1 %, zatímco ve stejném období před rokem rostly o 4,2 %. To je pro zaměstnance nepříjemná zpráva. Je vidět dlouhodobý zpomalují trend růstu mezd. Ještě v roce 2001 jsme v některých čtvrtletích v peněženkách zaregistrovali meziroční růst přesahující 9 %," řekl analytik společnosti Next Finance Vladimír Pikora. 

"Západní Evropu v současnosti nedoháníme jen růstem nominálních mezd, ale i posilováním koruny. I přesto ale bude trvat mnoho let, než západní Evropu doženeme. Ty nejoptimističtější výpočty ukazují, že Čech bude brát stejnou mzdu jako Němec nejdříve v roce 2037," dodal Pikora.

Mzdy rostly rychleji v podnikatelské sféře. Tam se průměrná mzda zvýšila o 6,2 procenta na 20 104 Kč. V nepodnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 5,4 procenta na 19 484 Kč.

Nejvyšší mzdy mají lidé v oboru finančního zprostředkování, výpočetní techniky a ti, co pracují pro elektrárenské, plynařské a vodárenské společnosti. Nejméně pak berou zemědělci, myslivci, lesníci, švadleny a lidé, kteří pracují v odvětví ubytování, stravování či v sociálních službách.

Nejnižší růst mezd byl od července do září v odvětví doprava, veřejná správa a obrana, sociální služby. Naopak nejvyšší růst vykázala odvětví zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti, rybolov a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody.

Nejvyšší mzda v oblasti finančnictví byla zhruba 2,5krát vyšší než mzda nejnižší v odvětví ubytování a stravování. Ačkoliv statisticky je v tomto odvětví vykázán nejmenší příjem, v realitě mají zaměstnanci podle analytika společnosti Next Finance Vladimíra Pikory příjmy vyšší. Statistika totiž nezachycuje například spropitné anebo různé naturální požitky.

Průměrná hrubá mzda je ale značně matoucí ukazatel, protože dvě třetiny obyvatel ČR ani výše průměrné hrubé mzdy nedosahují. Průměrnou mzdu táhnou nahoru platy několika tisícovek lidí, kteří berou mnohem více, než je průměrná mzda. Podle analytika České spořitelny Davide Navrátila v průměru loni 65 procent (55% mužů a 75% žen) pracovníků nedosáhlo na průměrnou mzdu.

Přestože v posledních třech letech rostou reálné mzdy v Česku poměrně výrazným tempem - o 12,6 procenta, a naopak v Německu, Nizozemsku, či v Rakousku růst mezd stagnuje, doháníme mzdy v západní Evropě jen velmi pomalu. Češi v průměru stále berou za hodinu práce téměř pětkrát méně než jejich kolegové v Německu. [celá zpráva] Češi také berou 4krát méně než Rakušané. Češi dostihnou rakouské mzdy v roce 2038.

Za 1. až 3. čtvrtletí 2006 vzrostla průměrná mzda o 6,6 procenta a dosáhla 19 635 Kč, reálná mzda vzrostla o 3,6 procenta.

Průměrná měsíční mzda v České republice se na konci loňského roku zvýšila na 19 030 korun. [celá zpráva]