Hlavní obsah

Prezidentka Potravinářské komory ČR: Je třeba zvýšit potravinovou soběstačnost

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová v rozhovoru pro Právo uvedla, že bychom se měli více zaměřit na potravinovou soběstačnost, než v souvislosti s cíli Zelené dohody pro Evropu snižovat rozměr české zemědělské a potravinářské produkce.

Foto: Petr Horník, Právo

Prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová

Článek

Máme novou vládu. Čemu by se měla z vašeho pohledu nejvíce věnovat?

V polovině příštího roku bude vláda předsedat celé Evropské unii. Stěžejních témat není málo – Zelená dohoda pro Evropu, udržitelnost, uhlíková neutralita. To jsou obsáhlá témata, o kterých slýcháváme stále častěji.

Kupujeme více než potřebujeme a po nákupu neskladujeme potraviny správně

Evropské potraviny jsou obecně vnímané jako velmi kvalitní a bezpečné, proto by rozhodně neměl být snižován rozměr české zemědělské a potravinářské produkce. Naopak, měli bychom daleko více tlačit na zvyšování domácího zpracování tuzemské suroviny, a zvyšovat tím naši soběstačnost.

Víme, že mezi ambiciózní cíle, které chce EU naplnit do roku 2030, patří snížení používání pesticidů, snížení používání hnojiv, snížení antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata a navýšení plochy ekologického zemědělství.

Zeleninu či ovoce pěstuje polovina Čechů. Kvůli úspoře peněz to většinou nedělají

Ekonomika

To vše je potřeba řádně projednat a zhodnotit všechny dopady, které realizace těchto cílů bude mít – včetně snižování evropské potravinové soběstačnosti a zvýšení cen zemědělských surovin, potažmo potravin.

To jsou docela rozsáhlé změny…

Cíle týkající se potravinové produkce jsou následující: zavedení harmonizovaného a povinného označování nutričních údajů na přední straně obalů, rozšíření označování země původu, snížení objemu potravinového odpadu, zavedení nutričních profilů u potravin se zdravotními tvrzeními, podpora udržitelné spotřeby potravin a přechod ke zdravé a udržitelné stravě, zkrácení dodavatelských řetězců, balení potravin, lepší životní podmínky zvířat a zavedení označování udržitelné produkce.

Každý z těchto cílů bude mít velký dopad na jednotlivé producenty a regiony. Zemědělci a potravináři se obávají, že kvůli těmto cílům dojde k výraznému snížení výnosů, a tím i ke snížení konkurenceschopnosti na světovém trhu s potravinami.

Stát v posledních letech nemá dostatečné rezervy ropy ani potravin, zjistil NKÚ

Domácí

V tuto chvíli chybí jak českým, tak evropským zemědělcům a potravinářům studie o naplňování Zelené dohody, chybí jasně stanovené kroky, jak budeme dohodu naplňovat a co nás to bude stát. České podniky se zcela logicky obávají nárůstu cen vstupů a situace na trhu práce.

Co si představit pod harmonizovaným značením na obalech potravin?

Typickým příkladem je původně Francouzi navržený systém Nutri-score, který označuje potravinu podle obsahu vybraných složek ve škále od zelené po červenou. Zeleně označené potraviny můžeme konzumovat hodně a často, červeně označené potraviny naopak minimálně.

Hodnocení vychází z výpočtu, při kterém se započítávají kladné a záporné body podle předem definovaného postupu. Kladné body se získávají podle podílu/obsahu ovoce včetně ořechů a zeleniny, vlákniny a bílkovin v dané potravině.

Češi jedli v loňském roce více ovoce a luštěnin, naopak pili méně alkoholu

Ekonomika

V každé skupině lze získat 0 až 5 bodů, dohromady 15 kladných bodů. Záporné body se počítají z energetické hodnoty, obsahu nasycených mastných kyselin, cukru a sodíku.

Tabulka s výživovými údaji je na obalech už dnes, ne?

Ano, a je to objektivní informace, která nestraní žádnému výrobku a uvádí pravdivé informace o obsahu jednotlivých živin. Naproti tomu systém Nutri-score je systém hodnotící a jeho úkolem je navádět spotřebitele ke koupi výrobku, který je v některém z parametrů výhodnější než výrobek jiný.

Měli bychom více tlačit na zvyšování domácího zpracování surovin

Obecně lze říct, že tabulka výživových údajů je pro spotřebitele dostatečně informující a potraviny nehodnotí. Problémem ale je, že není pro běžného spotřebitele srozumitelná. Ne každý konzument je schopen vyhodnotit, zda je pro něj konkrétní výrobek příliš tučný, sladký nebo slaný, kolik energie má, který den spotřebovat apod.

Z tohoto pohledu se může zdát, že jednoduchá barevná škála od zelené po červenou, označovaná písmeny A–E je pro spotřebitele jistě srozumitelnější. Je tu ale další ale: algoritmus výpočtu Nutri-score je až tak zjednodušující, že dochází k některým matoucím výsledkům.

A jste tedy pro, nebo proti?

Potravinářská komora tento systém dlouhodobě nepodporuje, protože jde o příliš velké zjednodušení, systém nezohledňuje velikost porce, nebere v úvahu specifika daného státu a jeho stravovací kulturu a zvyklosti, směřuje na výživu, která nemusí být skutečně zdravá, pestrá a vyvážená, není v souladu s výživovými doporučeními a upřednostňuje spíše průmyslově upravené potraviny s přídatnými látkami nebo náhradami.

Druhý nejlepší výsledek v historii. V potravinové sbírce darovali lidé 410 tun zboží

Ekonomika

Pro příklad, v Nutri-score vycházejí jako světlezelené, tedy B, energetické nápoje se sladidly, kdežto sladké jablko může mít na sobě oranžové C. To není výmysl, ale realita z Belgie.

V této otázce jsme si vyzkoušeli, že pokud přicházíme s jasnými argumenty a nabízíme promyšlená řešení, je možné situaci zvrátit. Na začátku roku to vypadalo, že bude systém Nutri-score zaveden povinně v celé EU a hotovo, dnes se mluví o úpravě algoritmu a nedostatcích tohoto systému a jsem tomu ráda.

Přijde nová vláda i s tzv. daní z cukru?

Přicházející vláda avizovala, že bude chtít bojovat s obezitou obyvatelstva i formou daňového zatížení. Jedná se například o vyšší zdanění energetických nápojů, slazených nealkoholických nápojů apod. Posuzovat míru škodlivosti je velmi problematické, rozdělovat potraviny na zdravé a nezdravé rozhodně neschvalujeme.

Ale obézních lidí bezesporu přibývá a cukry k tomu jasně přispívají.

Když se ale podíváme, jak se tato strategie osvědčila v zemích, kde se o to pokoušejí, tak úspěchy nejsou valné. Lidé jezdí tyto potraviny nakupovat za hranice, a vyšší daň tak těžko vybereme.

Obchodní řetězec bojuje s plýtváním potravinami levnými bedýnkami

Ekonomika

Navíc nikdo nezaručí, že takto vybrané prostředky půjdou zpět do oblasti zdraví a zdravého životního stylu včetně preventivních a edukačních programů a že to nebude jen další příjmová položka napjatého rozpočtu bez efektu na konkrétní problém.

Pořád se mluví i o plýtvání potravinami. Podle výzkumů se až jedna třetina jídla na světě vyplýtvá, přitom 40 procent pochází z domácností. Čím to je?

Je potřeba komunikovat s konečným spotřebitelem. Zkusme společně přestat plýtvat potravinami, třiďme odpad, recyklujme a mějme na paměti, že věci, které nepotřebujeme, mohou posloužit někomu jinému.

Možná jsme se nechali jen unést a kupujeme zbytečně velká balení, protože se zdají být výhodnější. Kupujeme více, než potřebujeme, protože vše vypadá tak lahodně. A po nákupu neskladujeme potraviny správně. Vyhazujeme je i proto, že datum minimální trvanlivosti brzy vyprší. Vaříme více, než je potřeba, a zbytky končí v odpadu.

Je to tedy hlavně o minimální trvanlivosti?

Výzkumy ukazují, že ano. V současné době máme povinně na obalech potravin uvedeno, jaká je minimální trvanlivost dané potraviny, to se týká například rýže, sušenek, těstovin a podobně, a upozornění spotřebujte do… u jogurtů, mražených výrobků, uzeniny, sýrů a jiných.

Ceny průmyslových výrobců vzrostly nejvíc od vzniku ČR

Ekonomika

Rozdíl ve významu obou termínů je ale zásadní. Zatímco termín spotřebujte do… je třeba respektovat, protože v opačném případě je možné způsobit si závažné zdravotní problémy, v případě minimální trvanlivosti je možno potraviny dále využít. Dochází sice ke stárnutí potraviny, například změně textury, ale výrobky jsou stále bezpečné a je možno je i nadále konzumovat.

Jak můžeme podporovat české potraviny?

Pro lepší orientaci spotřebitelů na trhu potravinářských výrobků jsme vytvořili dvě značky kvality. První je Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR, která se orientuje především na původ výrobku a suroviny. Druhou je Česká cechovní norma, která stanoví kvalitativní parametry potraviny, pro niž byla zpracována a z níž vyplývají nadstandardní parametry, kterými se daná potravina liší od jiných srovnatelných potravin uváděných na trh.

Čeští potravináři věnují svým výrobkům patřičnou pozornost a pravidelně je vylepšují, tzv. reformulují. Podpora kvalitních českých potravin je jednou z cest, jak podpořit zdraví naší populace, ale i zvýšit nezávislost na dovozech.

Reklama

Výběr článků

Načítám