Článek
„Z pohledu celé energetické soustavy vzhledem k vysokému vytížení přečerpávacích vodních elektráren v ČR i v Evropě má projekt nesporný význam,“ řekl Novinkám mluvčí ČEZ pro obnovitelné zdroje Martin Schreier.
Zásobárna elektřiny
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Orlík by ve srovnání s dnešním stavem uměl ukládat přebytečnou elektřinu vyráběnou obnovitelných zdrojů – zejména solárních a větrných elektráren - a pokud by to potřeby energetické soustavy vyžadovaly, mohl by ji rychle a efektivně dodat do sítě.
Právě nevyváženost v dodávkách je jedním z problémů solárních elektráren. Když svítí slunce, dodávají do sítě mnoho energie, když nesvítí, energii nedodávají. Podobné výkyvy znamenají pro síť velký nápor.
Za slunečného dne by přebytečná elektřina ze solárních elektráren čerpala vodu do horní nádrže, když by bylo zataženo přehrada by mohla upouštět a regulátoři šetřit kapacity jiného zdroje.
Projekt počítá s tím, že roli dolní nádrže přečerpávací elektrárny by plnilo současné vodní dílo Kamýk. Horní nádrží by pak byl Orlík. Instalovaný výkon Orlíku by zůstal stejný, tedy celkově cca 360 MW. Jeho polovina (dvě soustrojí ze čtyř) by ovšem mohla být využívána v reverzním režimu. V denním cyklu by tak mohla být voda několikrát přepuštěna z jedné nádrže do druhé.
ilustrační schéma vodní elektrárny Dalešice
Od loňska má elektrárna kladný posudek vlivu na životní prostředí, vedení ČEZ ale váhá, zda by se dvou až třímiliardová investice vyplatila. Vzhledem ke krizi evropské energetiky a neodhadnutelným vývojem cen elektrické energie je ČEZ s investicemi obecně opatrnější.
Se suchým Orlíkem by projekt padl
Povodí Vltavy si nechává vypracovat studii, která v extrémní variantě „suchý Orlík“ počítá s úplným vypuštěním nádrže jako prevence proti povodním.[celá zpráva]
Orlické přehradě hrozí vypuštění, které by lépe chránilo před povodněmiVideo: Novinky
Jelikož jde o krajní variantu, ČEZ nechce bez předchozí analýzy spekulovat, jak by změna manipulačního řádu povodí plánovanou stavbu ovlivnila.
V Česku nyní fungují tři přečerpávací elektrárny. Nejmodernější a nejvýkonnější je elektrárna Dlouhé stráně v Jeseníkách, postavená v roce 1996 s celkovým výkonem 650 MW. Od roku 1978 jsou v provozu Dalešice s výkonem 480 MW. Nejstarší Štěchovice přečerpávají vodu už od roku 1947, jejich výkon je proti Dalešicím sotva desetinový.