Článek
"Hlavní slabinou schváleného rozpočtu je deficit. Aby se dal rozpočet na příští rok označit za přijatelný, měl by být schodek maximálně 50 miliard. Ideálně samozřejmě méně," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Ten doufá, že se jeho generace dožije toho, že aspoň někdy rozpočet skončí s přebytkem. "Naposledy se tak stalo před 20 lety," dodal.
Měli bychom šetřit na horší časy
I podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy mělo být ministerstvo ve stanovení schodku ambicióznější. "Takový deficit je prostě ekonomicky neobhájitelný při mírách hospodářského růstu, který přesahuje čtyři procenta," uvedl.
Vláda by nyní podle něj již neměla dopustit, aby se opakovala situace z prvních let milénia. Tehdy také při vysoké míře růstu stát praktikoval poměrně laxní rozpočtovou politiku. "Výsledný nárůst zadlužení tuzemské ekonomice přitížil v čase, kdy ji zasáhly dopady světové finanční krize," uvedl.
Nejistá naděje na vyšší výběr DPH
Naopak analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek považuje návrh rozpočtu se schodkem 70 miliard za rozumný kompromis. "Vzhledem k určitému zpomalení růstu české ekonomiky, které se očekává, nemusí být dodržení schodku takovou samozřejmostí jako letos. Důležité je ale střednědobě směřovat do stavu, aby vláda hospodařila s víceméně vyrovnaným rozpočtem a přestala vytvářet nové dluhy," uvedl.
Největší neznámou v návrhu rozpočtu je podle analytika Komerční banky Viktora Zeisela čerpání peněz z fondů EU. "Očekávám, že nájezd na nové programovací období bude pozvolný, což se projeví ve výrazně nižších kapitálových výdajích. Na příjmové straně panují nejasnosti ohledně nových opatření spojených s výběrem DPH, které by měly státnímu rozpočtu přinést nemalé prostředky," uvedl.
Ministr financí Andrej Babiš již dříve uvedl, že elektronická evidence tržeb by mohla ročně zvýšit výběr DPH o 13 miliard. Jenže samotné ministerstvo plánované spuštění evidence posunulo z dubna na polovinu příštího roku. Opozice chce přijetí zákona blokovat obstrukcemi.