Článek
Autoři studie uvedli, že v loňském roce mezi lidmi muslimského vyznání razantně vzrostl antisemitismus. Takových lidí bylo vloni 27,2 procenta, přitom v roce 2021 to bylo jen 12,5 procenta. Nárůst je obzvláště výrazný u osob mladších 40 let. Zde se míra zvýšila z 11,3 procenta v roce 2021 na 29,1 procenta v roce 2025.
Radikální islamistické postoje, s nimiž se mladí muslimové žijící v Německu netají, jsou patrné u 11,5 procenta dotyčných. Míra latentních islamistických postojů, takových, kdy radikalizace ještě není veřejně viditelná, je v této věkové skupině na úrovni 33,6 procenta.
Bývalý místopředseda německého parlamentu Wolfgang Kubicki (FDP) považuje studii za časovanou bombu. „Politika naivního přehlížení tento vývoj podporuje. Naivita musí skončit,“ uvedl pro deník Bild. Volá po zákazu nošení šátků ve státní správě a ve školách pro děti mladší 14 let.
Manuel Ostermann, zástupce šéfa německého policejního svazu (DPolG), se domnívá, že studie je výsledkem přehnané politické korektnosti. „Islamisté jsou všude. Rozšiřují svou protiústavní mocenskou strukturu, stávají se sebevědomějšími a zpochybňují právní stát,“ říká. Extremisté podle něj využijí „naší slabosti, tedy smrtící politické korektnosti, nevědomosti a tabuizace“.
Studie ukazuje, jak vážný problém Německo má, tvrdí organizace Ring of Christian Democratic Students (RCDS). Je to podle ní „problém s neúspěšnou integrací a radikalizací v určitém prostředí“. Předsedkyně Charlotte Beermannová v této souvislosti poukazuje na rostoucí antisemitismus na univerzitách. „Každý, kdo žije nebo studuje v Německu, musí znát a respektovat základní hodnoty naší země,“ tvrdí Beermannová.
Saský ministr vnitra Armin Schuster (CDU) upozorňuje, že se „cílené provokace proti zákonu a pořádku pod záminkou náboženství a multikulturalismu“ budou množit. Tvrdí, že německé bezpečnostní složky budou těmto akcím „důrazně čelit“.
