Hlavní obsah
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček Foto: Jan Handrejch, Právo

Plán obnovy za 170 miliard čelí kritice

Česko musí nejpozději v dubnu Bruselu odevzdat konečný plán toho, jak hodlá naložit s více než 170 miliardami korun od Evropské unie v rámci Národního plánu obnovy. Peníze jsou součástí protikri­zového balíku 750 miliard eur (20 bil. Kč) dohodnutého loni lídry zemí EU.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček Foto: Jan Handrejch, Právo
Plán obnovy za 170 miliard čelí kritice

Dosavadní obrysy plánu vznikajícího pod ministerstvem průmyslu a obchodu čelí kritice Svazu průmyslu, ale i politiků včetně těch koaličních a ekonomů. Ti například varují, že by podpora neměla sloužit k „zalátování státního rozpočtu“ nebo směřovat do „betonu“, tedy dopravních staveb, nýbrž do investic a rozvoje.

Schéma cílí na digitalizaci, infrastrukturu, vzdělávání, vývoj i inovace

Vláda by podle ministra Karla Havlíčka (za ANO) měla plán schvalovat do konce března, i když původně se plánoval konec února. Zájemců je dost a požadavky překračují finanční limit o sto miliard.

„Už dotahujeme finální schéma, které je rozděleno na šest pilířů zaměřených na digitalizaci, infrastrukturu, vzdělávání, výzkum, vývoj a inovace, instituce a zdraví,“ prohlásil před pár dny Havlíček.

Šance na rozvoj

Plán však vyvolává nesouhlas. Námitky k němu má například ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Návrh je zpátečnický, nereaguje na obnovu země po koronaviru. Klíčová je investice do lidí – jesle, důchodová reforma,“ napsala. Maláčové vadí, že projekty věnující se lidem či digitalizaci sociálních úřadů činí jen sedm procent investic, což podle ní nestačí.

S rozdělením peněz z fondu není spokojen ani Svaz průmyslu a dopravy ČR. Vládu vyzval, aby do digitalizace firem dala deset miliard korun, namísto zamýšlené zhruba miliardy.

Peníze by podle svazu pomohly modernizaci a zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky. Firmy apelují, aby se prostředky neprohospodařily na položkách, které patří do státního rozpočtu.

„Mzdy, nová oddělení na ministerstvech, důchody, archivnictví, to nejsou opatření pro restart a obnovu ekonomiky,“ prohlásil prezident svazu Jaroslav Hanák.

Jak Právu sdělila mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Miluše Trefancová, největší objem peněz by měl jít na udržitelnou a bezpečnou dopravu, na zlepšení životního prostředí a digitalizaci státní správy.

Vysvětlila také, proč se ještě loni odhadoval vyšší příspěvek pro ČR na 182 miliard korun. „Přesnou částku ještě nevíme. Záležet bude na ekonomickém vývoji, zejména nezaměstnanosti a také na očekávaném vývoji kurzu koruny vůči euru. Evropská komise uvádí, že ČR dostane maximálně 7,1 miliardy eur. Ministerstvo momentálně pracuje s částkou 171,4 mld. Kč,“ řekla Trefancová.

Málo průhledné?

Podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) ekonoma Trinity Bank a Lukáše Kovandy je proces příprav málo transparentní. „Vláda si to chce rozhodovat po svém, uvidíme ale, zda její cíle budou vyhovovat Bruselu. Pokud ne, bude muset do přípravy plánu ve vyšší míře zapojit komory, svazy, neziskový sektor a další,“ řekl Právu.

NERV o plánu jednal několikrát, zejména během loňského léta. Nyní probíhají konzultace mezi vládou a Bruselem. Evropská komise nebyla s prvotními návrhy ČR úplně spokojena, neboť na její vkus měl jít až příliš velký objem peněz takzvaně „do betonu“, a nikoli „do lidí“, například podporou sociální soudržnosti, digitalizace a ekologie.

Více peněz z plánu chtějí i další odvětví. Český kulturní a kreativní sektor na začátku února uvedl, že nesouhlasí se snižováním podpory v plánu. Vládě proto jeho zástupci zaslali otevřený dopis, ve kterém žádají schválení původního návrhu, ve kterém ministerstvo kultury požadovalo přes osm miliard korun. Kabinet nyní navrhuje pro kulturu 2,5 mi­liardy korun.

Zbývají dva měsíce
ČR má předložit konečnou podobu plánu do 30. dubna.
Evropská komise plán posoudí do dvou měsíců. Přijme-li ho, musí ho ještě schválit Rada EU. Pak může ČR požádat o výplatu 13 procent předfinancování z přidělené podpory.
Podpora z EU bude vyplácena zpětně po dosažení milníků a cílů, které si nyní stát stanoví v plánu, a to na základě žádostí o platbu.
O peníze lze Komisi žádat dvakrát ročně, poslední termín bude 31. srpna 2026.
Financovat půjde i reformy a investice zahájené od minulého měsíce, budou-li ve schváleném plánu.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků