Hlavní obsah

Nenahraditelný český granát zdobí i sošky Slavíků. Družstvo slaví 65 let

Drahokamy barvy holubičí krve ve zlatě nebo stříbře z dílny turnovského družstva umělecké výroby Granát září na světovém šperkařském nebi letos už pětašedesát let. Pohasnou nejdříve za tři desetiletí, pokud se neotevřou nová ložiska českých granátů dobývaných v severočeských Podsedicích a brzy v podkrkonošské Dolní Olešnici.

Nenahraditelný český granát zdobí i sošky Slavíků. Družstvo slaví 65 let

„Vytěžením současných ložisek doufejme historie družstva neskončí. Víme o dalších místech výskytu českého granátu hlavně v Podkrkonoší. Každoročně ale nastávají větší komplikace s otevíráním dobývacích prostorů. Otevření nového ložiska předchází až desetileté martýrium,“ konstatoval předseda turnovského družstva Pavel Tvrzník.

Granát ročně v povrchových lomech vytěží okolo čtyř set kilogramů pyropů o průměru od tří milimetrů. Název minerálu pochází z řeckého pyropos – podobný ohni a odkazuje na barvu nerostu. Pyropy z nalezišť v Čechách se nazývají český granát.

„Kamenů s průměrem nad šest milimetrů je tak čtvrt kila z celkové roční těžby. Ty nad osm milimetrů znamenají skutečnou vzácnost. Zbytek pro šperky nevhodných drahokamů používáme na výzdobu dekorativních předmětů,“ popisuje Tvrzník.

Desetimilióny za těžbu

Těžba Granát ročně vyjde na deset miliónů korun. Prodej šperků a dekorací musí pokrýt těžební a výrobní náklady, a ještě zaplatit rekultivaci pozemků dotčených dolováním.

„Zakázek máme dostatek. Družstvo je ziskové. Zaměstnancům, kteří se mohou po deseti letech stát členy družstva, jsme loni i letos mohli zvýšit mzdy. Členství v družstvu kromě motivace na výsledcích znamená při odchodu do důchodu slušný vypořádací podíl,“ říká Tvrzník.

Šperk nebo českým granátem vyšperkovaná dekorace patří ke klenotům dostupným širší veřejnosti

Foto: Vladislav Prouza, Právo

Družstvo včetně těžařů s 225 zaměstnanci stojí na zkušených brusičích, šperkařích a zlatnících, jichž valem ubývá. Mládež za šperkařskými, brusičskými a třídičskými ponky je vzácnost. „Útlum učebních oborů stihl i šperkařinu. Obory zlatník-klenotník a brusič byly v Turnově zrušeny,“ podotkl Tvrzník.

Klenotnice monarchů i Český slavík

Šperk nebo českým granátem vyšperkovaná dekorace, ačkoliv zdobí klenotnice řady monarchů a ceny Českých slavíků, přitom patří ke klenotům dostupným širší veřejnosti. Kolekce do zlata zasazených českých granátů přijde na desítky tisíc korun. Ceny pyropy zdobených skleniček a dárkových předmětů začínají na sedmi stovkách. Věhlas v posledních letech získala hlavně šperkařská souprava Kala.

Granáty, než skončí ve zlatě, stříbře nebo pozlaceném či postříbřeném kovu čeká dlouhá cesta, přes ruční třídírnu, kde třídičky z jednoho kilogramu drobného propraného štěrku vyberou sto gramů třpytivých pyropů.

V ruční třídírně třídičky z jednoho kilogramu drobného propraného štěrku vybírají sto gramů třpytivých pyropů

Foto: Vladislav Prouza, Právo

„Skoro každá máme za sebou operaci očí. Některá opakovaně,“ svěřily napůl žertem ženy z třídírny. Kámen vhodný pro šperk putuje do brusičské dílny, kde pomocí staleté technologie získá typický hvězdový výbrus, a nakonec skončí na stole zlatníka.

V brusičské dílně pomocí staleté technologie získává granát typický hvězdový výbrus

Foto: Vladislav Prouza, Právo

Družstvo kombinuje granátové šperky s pouze v Česku nacházenými vltavíny, říčními perlami, acháty z nedalekého Kozákova, ale i většími, avšak méně ceněnými granáty z Afriky.

Český poklad

Velké africké almandiny Granát používá jako dominantní prvek některých šperků. „Almandin, pokud je zbroušený do velikosti českého granátu, laik od tuzemského pyropu nerozezná. Jistotou je nakupovat v našich značkových prodejnách a nechat si předložit certifikát,“ radí Tvrzník.

Almandin se na rozdíl od jedinečných českých granátů vyskytuje po celém světě. „Český granát nelze ničím nahradit,“ potvrzuje Jiří Boudný z turnovského Granátu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků