Článek
Může za to nový zákon o nemocenském pojištění, který byl schválen ještě před volbami v roce 2006. Jeho účinnost však byla odložena až na leden 2009.
"Dochází k zavedení třetí redukční hranice při výpočtu dávek ze systému nemocenského. Tato třetí hranice bude na úrovni zhruba 71 000 korun,“ upřesnil ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS), který normu zdědil po svém předchůdci.
Doposud nebyly příjmy přesahující zhruba 24 000 korun měsíčně do těchto dávek započítávány vůbec. Od ledna se ale budou zohledňovat až do 71 600 korun měsíčně. Současně se posunou i stávající redukční hranice.
| Jak se změní měsíční nemocenská (za první měsíc nemoci) | ||||
|---|---|---|---|---|
| září až prosinec 2008 | od ledna 2009 | |||
| hrubá mzda | nemocenská | náhrada mzdy | nemocenská | celkem |
| 10 000 | 5028 | 1712 | 2848 | 4560 |
| 20 000 | 9492 | 3424 | 5696 | 9120 |
| 40 000 | 10 848 | 5748 | 9456 | 15 204 |
| 60 000 | 10 848 | 6888 | 11 344 | 18 232 |
| 80 000 | 10 848 | 7621 | 12 448 | 20 069 |
| Zdroj: MPSV | ||||
Pro ty, kdo začnou nemocenskou čerpat až v příštím roce, se bude započítávat z devadesáti procent výdělek až do 786 korun za den. Nyní je to do 550 korun denně. Z šedesáti procent pak částka mezi 786 a 1178 korunami a ze třiceti procent rozdíl mezi 1178 a 2356 korunami. Vyšší výdělek se započítávat nebude.
Za čtvrtý až třicátý den dostanou nemocní 60 procent takto redukovaného základu. Od třicátého prvního do šedesátého dne 66 procent a po zbytek pracovní neschopnosti 72 procent denního vyměřovacího základu.
Lidé s nižšími příjmy dostanou nižší nemocenskou
Lidem s příjmy kolem 20 000 nebo nižšími ale v příštím roce příjmy za první měsíc pracovní neschopnosti klesnou. Nový zákon mění totiž také vyplácení nemocenské v prvních dvou týdnech marodění. Stát začne nemocenskou vyplácet až od patnáctého kalendářního dne nemoci.
V prvních čtrnácti dnech bude nemocným náhradu mzdy poskytovat zaměstnavatel. První tři dny budou stejně jako od ledna do června letošního roku neplacené. S touto úpravou původní zákon nepočítal, doplněna byla vládní reformou veřejných financí. Lidé navíc během prvních 14 dnů marodění dostanou náhradu mzdy jen za pracovní, nikoli za kalendářní dny.
"První tři pracovní dny budou mít lidé nárok na neplacené volno. Při pětidenním pracovním týdnu pak za dalších sedm pracovních dní na náhradu mzdy ve výší 60 procent průměrného hodinového výdělku,“ vysvětlil tiskový mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský.
Se svým zaměstnavatelem si ale budou moci domluvit i vyšší náhradu mzdy, než jakou zaručuje zákon. "Půjde to upravit v kolektivní smlouvě nebo v jiném vnitřním právním předpise,“ potvrdil Právu Sezemský.
