Hlavní obsah

Německý tisk kritizuje bezpečnost Temelína a Dukovan

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

24. 11. 2016, 15:20

Nejméně u osmnácti jaderných reaktorů v EU se k nouzovému chlazení používá předehřátá voda. Upozornil na to německý list Süddeutsche Zeitung a regionální televize WDR. Týká se to mimo jiné jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Pokud dojde v reaktoru k problému, je nutné zaplavit ho studenou vodou, aby došlo k přerušení reakce a ochlazení reaktoru.

Studená voda k chlazení reaktorů se podle Süddeutsche Zeitung u obou reaktorů Temelína předehřívá na 55 až 60 stupňů Celsia.

Článek

Starší reaktory však hůře snášejí změny teploty. Z tohoto důvodu sahají provozovatelé elektráren k předehřívání vody.

„Nejde o bezpečnostní opatření, nýbrž výsledek neustálého zlepšování,“ sdělil německému listu mluvčí společnosti ČEZ. Podle něj je cílem snížit dopady nouzového chlazení na životnost tlakové nádoby reaktoru.

Předehřátá voda se používá kromě Temelína a Dukovan i v belgickém Doelu a v elektrárnách na Slovensku, ve Finsku a Francii. Mimo EU je tento postup běžný v USA a Rusku.

Ocel je stále křehčí, obává se expert

Studená voda k chlazení reaktorů se podle Süddeutsche Zeitung u obou reaktorů Temelína předehřívá na 55 až 60 stupňů Celsia. Totéž má platit i u čtyř reaktorů Dukovan. U dvou reaktorů ve slovenských Jaslovských Bohunicích se má voda na chlazení ohřívat na 55 stupňů.

Německý expert Michael Sailer vyjadřuje obavy, že je ocel v reaktorech stále křehčí. Podle Wolfganga Renneberga sahají provozovatelé elektráren k předehřívání, protože proces křehnutí oceli probíhá rychleji, než se předpokládalo.

Kolik elektráren tento postup používá, podle Süddeutsche Zeitung nelze zjistit. Mezinárodní agentura pro atomovou energii ani regulační orgány jednotlivých států tyto údaje totiž nezveřejňují.

Německá veřejnost, stejně jako tamní politici a média, zastává vůči používání jaderné energie dlouhodobě negativní postoj. V reakci na havárii ve Fukušimě se Němci dokonce rozhodli do roku 2022 odstavit všechny zbývající reaktory. Havárie však byla způsobena i na Japonsko mimořádně silným zemětřesením a následnou vlnou tsunami.