Článek
„V minulosti byly v České republice vyrobeny i delší lodě, nikdy však s takovým výtlakem,“ připomněl generální ředitel společnosti ČSPL Milan Rabl. Firma zajišťuje přepravu lodi. Plavba do Hamburku by měla trvat sedm dní a bylo kvůli ní nutné zvednout hladinu Labe.
„Z důvodu vodních stavů jsme se dohodli s Povodím Vltavy, že se o 30 kubíků zvýší průtok na vltavské kaskádě,“ řekl Rabl. Z Hamburku loď popluje po moři k nizozemskému investorovi.
Přepravu lodi zajišťují dva remorkéry, jeden za plavidlem – ten musí mít kvůli jeho výšce zvýšený zdvih kormidelny. Na přídi je pak umístěno dokormidlovací zařízení.
Výrobce musel upravit loděnici
Plavidlo je určené pro veškerý suchý náklad. „Bude mít povolení pro všechna moře a může přepravovat jak substráty, tak kusové zboží. Uvnitř jsou vestavitelné přepážky,“ řekl již dříve ředitel loděnic Ivan Troutnar.
Pohled na příď lodi z haly, kde byla vyrobena.
Kvůli stavbě musela společnost upravit zázemí v křešické loděnici, aby byla vůbec schopna loď v požadovaných parametrech postavit a přesunout na Labe.
Ustoupit musela část výrobní haly a jedné technické stavby. I přesto vyjela loď z Děčína nekompletní – chybějí v ní nástavby a horní díly, které společnost naložila do nákladního prostoru. Loď zkompletuje sesterská loděnice v Nizozemsku. Je to kvůli tomu, že kompletní loď by neprojela pod mostem v Drážďanech.
Zatím poslední stavba
Pro děčínskou loděnici je to zatím poslední stavba, další zakázky ještě nemá uzavřené. Kromě staveb lodí se společnost zabývá opravami plavidel. Nedávno dokončila například opravu dna největšího českého remorkéru Beskydy.
České loděnice začaly v Křešicích na Děčínsku spouštět na vodu největší loď, která byla v Česku kdy vyrobena.
Dnes v Děčíně pracují tři desítky lidí. Další desítky většinou ukrajinských dělníků si firma najímá jen na stavby lodí. V roce 2010 našla společnost strategického partnera, nizozemskou společnost VeKa. Právě ta přinesla do Křešic zatím poslední zakázku.
„Je škoda, že se jedná o prozatím poslední nasmlouvanou novostavbu plavidla pro nizozemského partnera, a zároveň je otázkou, zda a jak se podaří zajistit další výrobní program. K této situaci dlouhodobě přispívají především nestabilní plavební podmínky, které v konečném důsledku ohrožují potřebný termín dodání vyrobených plavidel,“ připomněl Rabl dlouho diskutovanou otázku výstavby plavebního stupně na Labi u Děčína.
