Hlavní obsah

Majitelé domů mohou po státu chtít náhradu za nízké nájemné

Soudkyně Ústavního soudu Ivana Janů v úterý přiznala majitelům domů právo žalovat stát kvůli regulovanému nájemnému a domáhat se po České republice uhrazení škody, která jim tím vzniká. Podle soudkyně je stát kvůli nečinnosti parlamentu zodpovědný za škody vznikající majitelům domů. Novinkám to potvrdil mluvčí Ústavního soudu Michal Spáčil.

Majitelé domů mohou po státu chtít náhradu za nízké nájemné

Ústavní soud vyšel vstříc Jiřímu Plecháčovi z Prahy 9, který žádal zrušení rozsudků Obvodního soud pro Prahu 9 a Městského soudu v Praze, které mu zamítly nárok na doplacení částky představující rozdíl mezi obvyklým a regulovaným nájemným od nájemníků jeho bytu. ÚS tento nárok potvrdil ovšem s tím, že majitel bytu musí škodu vymáhat po státu a ne po nájemnících.

"Podle názoru ÚS nesmí obecné soudy podobné žaloby zamítat jen proto, že chybí právní předpis, což však neznamená, že při podobných žalobách musí majitel bytu nebo domu vždy uspět. Již dříve jsme v nálezu konstatovali, že obecné soudy musí rozhodnout vždy a to i když chybí právní předpis. Nelze totiž prohlubovat diskriminaci těch, kteří doplácejí na nečinnost Parlamentu," uvedla soudkyně zpravodajka Ivana Janů.

Soudkyně dodala, že podobný verdikt už soud vynesl v březnu. Vlastníci domů tvrdí, že regulované nájemné je nízké, nepostačuje na opravy objektů a netvoří zisk. Právě na to, že musí svůj majetek dotovat ve prospěch nájemníků, si majitelé nejčastěji stěžují.

Regulované nájemné poroste

Ministerstvo pro místní rozvoj, pod které příprava zákona o deregulaci nájmů spadá, podle slov svého šéfa Radko Martínka rozhodnutí soudu respektuje. MMR si bylo vědomo problematické situace, a proto opakovaně navrhlo zákon, kterým by bylo možno tuto záležitost řešit. Díky úsilí MMR byl tento zákon v dubnu letošního roku přijat," reagoval ministr.

Ústavní soud již dříve kritizoval nečinnost státu, který čtyři roky nevytvořil právní předpis, který by zrovnoprávňoval vztahy v domech s regulovaným nájemným. Normu se ale nakonec podařilo přijmout. Poslanci schválili v březnu senátní verzi zákona. Regulované nájemné se tak bude od ledna 2007 do roku 2010 zvyšovat v průměru o 14,2 procenta ročně.  [celá zpráva]

Regulované nájemné se nyní vztahuje na 750 000 bytů, což je zhruba pětina bytového fondu. Ústavní soud rozhodoval o regulovaných nájmech už několikrát, většinou rozhodl, že regulující vyhlášky či zákony jsou protiústavní.

Tržní nájem je mnohem vyšší než regulovaný

Regulace nájmů podle některých odborníků škodí trhu s byty, pokud by padla, tržní nájmy, které mnoho lidí musí platit, by klesly. Například rodina bydlící v dvojpokojovém bytě v Praze platí regulovaný nájem, který je zhruba pětinou toho, co platí rodina s tržním nájmem.

Srovnání cen průměrného tržního a regulovaného nájemného
městotržní nájemregulovaný nájem
Praha86402220
Brno63601620
České Budějovice59401200
Ostrava35401482
Plzeň51601500
pozn: jde o průměrné ceny čistého nájmu (bez inkasa) za byt první kategorie o velikosti 60m2
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků