Hlavní obsah
Na seznamu se objevily také sójové boby, broskve či lilek Foto: Profimedia.cz

Povinné kvóty na české potraviny nebudou

Poslanci v úterý odmítli povinné kvóty na české potraviny. Obchody nad 400 metrů tak nebudou muset od příštího roku prodávat minimálně 55 procent tuzemských výrobků. Návrh SPD původně Sněmovna schválila, po vrácení normy ze Senátu ale část zákonodárců z dolní komory otočila. V novele také poslanci potvrdili zákaz prodeje potravin dvojí kvality.

Na seznamu se objevily také sójové boby, broskve či lilek Foto: Profimedia.cz
Povinné kvóty na české potraviny nebudou

K návrhu horní komory se přidalo i vládní hnutí ANO. „Většina klubu ANO podpoří senátní vratku,“ řekl před jednáním šéf klubu Jaroslav Faltýnek.

Senátní vratku podpořila většina přítomných poslanců, hlasovalo pro ni 146 z 188 zákonodárců. Proti byli poslanci Jaroslav Faltýnek a Josef Kott (oba ANO), Vojtěch Filip (KSČM) a nezařazení poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko. Zdržel se klub SPD a několik komunistů.

ANO původně hlasovalo spolu s SPD, komunisty a sociálními demokraty pro povinné kvóty, premiér a šéf hnutí Andrej Babiš se proti tomu ale vzápětí postavil.

Pokuty za prodej potravin takzvaně dvojí kvality v normě zůstaly. Půjde o výrobky zaměnitelné za jiné výrobky v ostatních zemích EU, ale s podstatně odlišným složením.

Prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních měly podle návrhu kvót z dílny poslanců SPD od příštího roku prodávat minimálně 55 procent stanovených potravin českého původu. Kvóta měla postupně růst až na 73 procent v roce 2028.

Součástí návrhu byl také seznam potravin, kterých se kvóty měly týkat. Mělo jít o produkty, které se dají v Česku pěstovat. Zastánci návrhu ujišťovali, že půjde o typicky tuzemské potraviny. Na seznamu se však objevily třeba také sójové boby, broskve či lilek, jejichž produkce by rozhodně na celoroční pokrytí tuzemské poptávky nestačila.

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy by zavedení povinných kvót na potraviny vedlo k ohrožení dostupnosti většiny potravin, k výraznému snížení výběru, k nárůstu cen a k hrozbě recipročních opatření ze strany jiných států. Původní schválení kvót Sněmovnou označil za „pořádně velkou domů pro českou agropotravinářskou lobby”.

Hospodářská komora, Liberální institut a Asociace soukromého zemědělství navíc opakovaně upozorňovaly, že podobné návrhy odporují bodu 34 Smlouvy o fungování EU (SFEU), který zakazuje „omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem“.

Článek 34 Smlouvy o fungování EU
Množstevní omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, jsou mezi členskými státy zakázána.

Proti kvótám na potraviny se postavila například také prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. „Kvóty jsou v rozporu s principy jednotného vnitřního evropského trhu,” píše se v dopisu, který kromě ní podepsal i prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Vyřazení kvót nakonec podpořil i ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD), kteří se k podobným návrhům dlouhodobě stavěl spíše pozitivně. Opatření podle něj bylo nešťastně napsané a není ani vymahatelné.

Zavedení kvót podporovala Agrární komora ČR. Podle ní je problém v nastavení obchodní přirážky řetězců, které nakupují „nekvalitní a dotovanou nadprodukci“ ze zahraničí a využívají tyto nízké ceny k tlaku na tuzemské dodavatele. V tuzemsku se prý vyrábí stále menší podíl potravin, u kterých jsme dříve bývali „soběstační”.

Za návrh ve Sněmovně lobboval Zdeněk Jandejsek, který působí v komisi pro zemědělství hnutí Trikolóra, spolu s Jarmilou Dubravskou, členkou Evropského hospodářského a sociálního výboru. Její nominaci do tohoto orgánu Agrární komorou schválila vláda Andreje Babiše (ANO).

V dopise, který před minulým hlasováním rozeslali poslancům, tvrdili, že za odporem vůči kvótám stojí „různí aktivisté a ultra globalisté”.

Za kvóty se staví také Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků, v jejímž předsednictvu zasedá zmíněný Jandejsek společně s bývalým ministrem zemědělství za hnutí ANO Jiřím Milkem nebo Jindřichem Macháčkem. Ten podle serveru Hlídač státu působil ve statutárních orgánech firem Navos a Cerea z koncernu Agrofert, které v letech 2014 a 2016 darovaly v součtu 260 tisíc korun hnutí ANO.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků