73 procent českých lilků a sójových bobů neprošlo. Senát odmítl kvóty na potraviny

Novelu zákona o potravinách Senát vrátil Sněmovně s návrhem na vypuštění sporného bodu.

Podle poslaneckého návrhu měly velké obchody už v příštím roce prodávat 55 procent českých produktů, následně by poměr dál rostl o tři procentní body ročně až do roku 2028, kdy by činil 73 procent.

Kvóta se neměla týkat maloobchodních provozoven s plochou do 400 metrů čtverečních a specializovaných prodejen.

Součástí návrhu byl také seznam potravin, kterých se kvóty měly týkat. Mělo jít o produkty, které se dají v Česku pěstovat. Zastánci návrhu ujišťovali, že půjde o typicky tuzemské potraviny. Na seznamu se však například objevily také sójové boby, broskve či lilek, jejichž produkce by rozhodně na celoroční pokrytí tuzemské poptávky nestačila.

Vyřazení kvót ve čtvrtek před senátory podpořil i ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Ten za ně přitom dosud horoval. Teď ale přiznal, že návrh je „nešťastně napsaný”.

Za návrh ve Sněmovně lobboval Zdeněk Jandejsek, který působí v představenstvu Agrární komory a také v komisi pro zemědělství hnutí Trikolóra, spolu s Jarmilou Dubravskou, členkou Evropského hospodářského a sociálního výboru.

V dopise, který před minulým hlasováním rozeslali poslancům, tvrdili, že za odporem vůči kvótám stojí „různí aktivisté a ultra globalisté”.

Hospodářská komora, Liberální institut a Asociace soukromého zemědělství však opakovaně upozorňovaly, že podobné návrhy odporují bodu 34 Smlouvy o fungování EU (SFEU), který zakazuje „omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem“.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza schválení kvót Sněmovnou označil za „pořádně velkou domů pro českou agropotravinářskou lobby”.

Zavedení kvót by podle Prouzy vedlo k ohrožení dostupnosti potravin, výraznému snížení výběru, nárůstu cen a také by hrozilo recipročními opatřeními ze strany jiných států.