Hlavní obsah
Koronavirus posílil volání po základním nepodmíněném příjmu. Foto: Profimedia.cz

Koronavirus posílil volání po základním nepodmíněném příjmu

Globální pandemie nemoci covid-19 a mimořádné americké programy na podporu příjmů domácností posilují argumenty pro zavedení základního nepodmíněného příjmu. V názorové rubrice serveru Bloomberg to napsal ekonom Noah Smith.

Koronavirus posílil volání po základním nepodmíněném příjmu. Foto: Profimedia.cz
Koronavirus posílil volání po základním nepodmíněném příjmu

„(Základní nepodmíněný příjem) má výhodu jednoduchosti a univerzálnosti, ale vždy se vynořovala jedna otázka: Co když to lidi odradí od práce?“ uvedl Smith. Ekonom připomněl, že empirické studie a omezené experimenty v zásadě ukazují, že nepodmíněný příjem lidi od práce neodrazuje. Těmto experimentům a studiím však chyběl celonárodní rozsah.

„Avšak aktuální celonárodní odpověď na pandemii koronaviru nám přináší určité hodnotné informace. Zákon Coronavirus Aid, Relief, and Economic Security (Cares) Act, který byl shválen v březnu, (...) přinesl americkým zaměstnancům, kteří kvůli koronaviru přišli o práci, velmi štědré dávky v nezaměstnanosti,“ vysvětluje Smith.

Základní nepodmíněný příjem

Základní nepodmíněný příjem (všeobecný základní příjem, univerzální základní příjem, občanský příjem, zaručený příjem) je navrhovaná státem vyplácená pravidelná peněžní dávka, kterou by dostávali ve stejné výši všichni občané bez podmínek a ohledu na zásluhy. Potenciálně by mohl nahradit stávající systém sociálního zabezpečení.

 

Program, na který se Smith odkazuje, znamená pro čtyřčlennou rodinu s jedním propuštěným zaměstnancem měsíční dávku ve výši 4100 dolarů (92 900 korun) navrch k dosavadní běžné podpoře v nezaměstnanosti. Ta se stát od státu liší, ale pohybuje se mezi 235 až 783 dolarů (5300 až 17 700 korun) týdně.

„To je na úrovni mediánového příjmu americké rodiny ve výši 4920 dolarů (111 500 korun), jinými slovy se jedná o bezprecedentně vysokou dávku v hotovosti,“ dodal Smith. Že je mimořádná podpora skutečně štědrá ilustruje na tom, že podle studie tří amerických ekonomů chicagské univerzity zavedení této pomoci snížilo chudobu v USA pod předkoronavirovou úroveň.

Přesto se nezdá, že by takto štědré dávky Američany odrazovaly od práce. Podle předběžné analýzy ekonomů Hilary Hoynesové a Jesseho Rothsteina americké státy, kde dávky překonávaly ušlou mzdu, byl nárůst nezaměstnaných nižší. „Jinými slovy – štědřejší dávky nejsou doprovázeny větší ztrátou pracovních míst,“ shrnul tyto poznatky Smith.

Ekonom připouští rozdíly mezi americkými koronavirovými dávkami a základním nepodmíněným příjmem. Jedním z hlavní rozdílů je, že tyto dávky jsou podmíněné. Netýkají se lidí, co nepřišli o práci, případně naopak nepracovali ani před koronavirem. Ve chvíli, kdy si lidé najdou novou práci, se podpora buď sníží, nebo o ni přijdou zcela.

„To ale jen posiluje argument pro základní příjem. Pokud vás snížení nebo zastavení plateb po návratu do práce lidi neodradí od nástupu do zaměstnaní, pak by je neměl odrazovat ani základní příjem,“ domnívá se Smith.

Dvakrát dražší než celý americký sociální systém

Dále ekonom připomněl, že není jasné, z čeho by se základní nepodmíněný příjem zaplatil. Zmínění ekonomové Hoynesová a Rothstein ve studii na toto téma uvádějí, že základní nepodmíněný příjem vyplácený skutečně všem, který by pokryl základní potřeby lidí bez práce, by stál dvojnásobek toho, co celý stávající americký sociální systém.

I když tedy argumenty pro základní nepodmíněný příjem zatím nejsou zcela jednoznačné a přesvědčivé, koronavirová pomoc v USA podle ekonoma dodává nové důkazy v jeho prospěch. „Tato myšlenka si zaslouží mnohem více seriózní pozornosti, než se jí dosud dostávalo,“ uzavřel Smith.

Velkou pozornost světových médií si před časem získal experiment s nepodmíněným příjmem ve Finsku. Zde se v rámci pilotního programu pokusili změřit dopad takové nepodmíněné dávky na nezaměstnané.

Finští nezaměstnaní se v hledání práce nezhoršili, ale ani nezlepšili

Finové z příjemců dávek v nezaměstnanosti ve věku 25 až 58 let v listopadu 2016 náhodně vybrali 2000 lidí, kterým vypláceli nepodmíněný příjem ve výši 560 eur (14 700 korun).

Aby byly výsledky relevantní, sledovali ještě kontrolní skupinu ze stejně velké skupiny náhodně vybraných nezaměstnaných, kterým nebyl vyplácen nepodmíněný příjem, ale nadále jim zůstaly klasická podmíněná podpora v nezaměstnanosti.

První rok skupina pobírající nepodmíněný příjem v průměru odpracovala 49,6 dne, kontrolní skupina 49,3 dne. Jako OSVČ si vydělávalo nebo přivydělávalo 43,7 procenta lidí se nepodmíněným příjmem a 42,85 procenta lidí v kontrolní skupině. Průměrný celoroční příjem z této činnosti měli členové kontrolní skupiny o 21 eur vyšší.

Podle některých zastánců základního nepodmíněného příjmu mohl být experiment proveden lépe. Jednak mohl trvat déle než dva roky, jednak mohl zkoumat i jiné skupiny populace než nezaměstnané.


yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků