Článek
Vyplývá to z analýzy, které Právu poskytla ČSOB. Podle ní na tom nejsou o moc lépe ani Irové, Portugalci a – co je z hlediska celé Evropy ještě nebezpečnější – i třetí největší země eurozóny Itálie. V její výdajové kolonce „dlužné úroky“ se totiž vypaří každé desáté euro, které se do italského veřejného rozpočtu dostane.
Právě kvůli problémům Itálie a Španělska, tedy ekonomik, které by eurozóna mohla na rozdíl od Řecka, Irska a Portugalska zachraňovat jen obtížně, svolává EU již na tento pátek mimořádný summit.
ČR posílá věřitelům jen 2,8 % příjmů
A jak si ve srovnání s údaji předlužených ekonomik eurozóny stojí český stát? „Je možno s uspokojením konstatovat, že české veřejné finance hrají naštěstí zcela jinou ligu. Pouze přibližně 2,8 procenta příjmů, které naše veřejné rozpočty vyberou, jde na úhradu úroků z vládního dluhu. Neboli je to každá 35. koruna, jež do rozpočtu přiteče,“ uvedl analytik ČSOB Jan Čermák.
V případě Řecka to je podle Čermáka přes 15 %, u Irska téměř 12 %, u Portugalska stejně jako Itálie asi desetina příjmů veřejných rozpočtů. O poznání lépe je pak na tom Španělsko, které vyplácí investorům a věřitelům na úrocích „pouze“ necelých pět procent svých příjmů.
„Stejně jako domácnost, která si vezme hypoteční úvěr, by si i stát měl hlídat to, kolik je schopen ze svých zdrojů zaplatit na úrocích. Tento poznatek potom platí speciálně pro země eurozóny. Ty totiž nemají vlastní centrální banku, která by mohla státu dočasně vypomoci tím, že si k úhradě dluhů natiskne vlastní peníze,“ konstatoval Čermák.
Jak analytik ČSOB dále poznamenal, jestliže záchranné úvěrové programy Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie, jako například ten pro Řecko či Portugalsko, mohou předluženým zemím na periferii eurozóny pomoci rozložit splátky z jistiny dluhu v čase, pak úroky se musí platit pořád.
České domácnosti jsou obezřetnější
Analytici ČSOB zadlužení evropských států porovnali také se situací českých domácností. Navzdory jejich rychlému zadlužování v posledních letech zůstávají výdaje českých rodin na úroky z dluhů na poměrně nízké úrovni – jsou jen o něco vyšší než dvě procenta ročních příjmů, které mají k dispozici.
„Z toho pohledu se tedy české domácnosti chovají podstatně obezřetněji než většina členských zemí eurozóny, byť i ony si musí dávat pozor. Výdaje na úroky jsou u nás v současnosti nízké i díky tomu, že ČNB drží své úrokové sazby na historických minimech – a tak tomu dozajista nebude donekonečna,“ varuje studie ČSOB.