Hlavní obsah
 

Jak se covid promítl do nakupování? Lidé se bojí utrácet a šetří

Češi se lvůli krizi bojí utrácet a spíše šetří. Zároveň při druhé vlně pandemie ubylo takzvaných panických nákupů. Na tiskové konferenci, kterou Novinky sledovaly žive, to uvedli zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) a výzkumné společnosti Nielsen.

 
Jak se covid promítl do nakupování? Lidé se bojí utrácet a šetří

Zatímco na jaře byly běžné takzvané panické nákupy, kdy se prudce zvýšil počet nakupujících v průběhu desítek minut, aktuálně je provoz v prodejnách na běžné úrovni. „Zákazníci pochopili, že výpadky v zásobování nehrozí a obchodní řetězce jsou schopné pokrýt poptávku,“ uvedl v prezentaci prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

„Lidé navzdory chaotickým krokům vlády začali přemýšlet, jak omezovat rizika a chovat se zodpovědněji. Co naprosto nedává smysl a jde proti snaze omezit sociální kontakty byly zákaz prodeje v neděli a povinné zavření v osm hodin večer,“ konstatoval prezident svazu.

Dalším trendem je, že lidé přestávají utrácet a zrychluje růst vkladů v bankách. „Je to pochopitelné, když lidé vidí nejednoznačnou komunikaci vlády, kdy jeden ministr popírá sliby druhého. Proto se lidé automaticky začínají připravovat na nejhorší možné scénáře,“ doplnil Prouza.

Procento příjmů, které aktuálně domácnosti uspoří, ve čtvrtletí stouplo na bezprecedentních 18,5 procenta, což je nejvíce v historii Česka. „Z pohledu lidí je to logické, z pohledu ekonomiky jde o obrovský problém. Ve chvíli, kdy se neutrácí a neinvestuje, obchody nemají komu prodávat, klesá poptávka u výrobců. Řetězec se rychle zacyklí a vede to k velkým problémům,“ dodal.

Pět hlavních trendů, které se změnily

Z výzkumu společnosti Nielsen vyplynulo pět hlavních trendů ve spotřebitelském chování, jež se v důsledku pandemie výrazně proměnily.

„Zatímco dříve jsme hovořili o tom, že spotřebitelé hledají hlavně inovaci a unikátnost, od začátku pandemie místo toho převažuje silný akcent na zdraví a zabezpečení základního domácího provozu,“ uvedl výkonný ředitel výzkumné společnosti Nielsen v Česku a na Slovensku Karel Týra k výsledkům průzkumu.

„Domov se pro nás během několika týdnů často stal i kanceláří, školou, restaurací, tělocvičnou,“ dodal.

Další změnou je, že zatímco dříve lidé preferovali různé obchody pro různé potřeby, nyní místo toho lidé raději navštěvují velké obchody se širokým sortimentem.

Před pandemii lidé chodili na menší a častější nákupy. Aktuálně podle průzkumu dělají větší a méně časté nákupy.

„Před pandemií jsme rovněž viděli trend rostoucích prodejů přes internet a útrat a spotřeby mimo domov. Prodej přes internet samozřejmě v pandemii výrazně akceleroval, avšak veškeré útraty a spotřeba mimo domov čelí masivním propadům,“ popsal Týra další aktuální trend v chování nakupujících.

Zatímco před pandemií velká část spotřebitelů preferovala takzvané prémiové značky, nyní se podle průzkumu více prosazuje hledání co nejvyšší hodnoty za co nejméně peněz.

Prouza na začátku připomněl některé náklady pro maloobchodníky v souvislosti se snahou chránit zákazníky a zaměstnance. Celkově jde o 4,8 miliardy korun. Svaz spočítal, že se celkem spotřebovalo 291 tisíc litrů desinfekce a rozdalo 12,4 milionu rukavic. Celková délka plexiskel u pokladen činí 8,3 kilometru délka řady desinfikovaných vozíků 284 kilometrů.

Podle aktuálních opatření musela zavřít většina prodejen a provozoven služeb. Dotklo se to třeba prodejen oblečení a obuvi, papírnictví, prodejen elektroniky, hračkářství nebo kadeřnictví. Výjimku z tohoto zákazu mají prodejny potravin, lékárny, drogerie, pohřebnictví, ale také prodejny krmiva pro zvířata, železářství, prodejny domácích potřeb, galanterie a květinářství.

V rámci dalších zpřísňujících opatření vláda zakázala nedělní prodej a prodej po osmé hodině i v prodejnách a provozovnách, jež mají zmíněné výjimky. To kritizoval mimo jiné i SOCR ČR.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků