Jak letos ušetřit na dani z příjmů

Každému poplatníkovi se vyplatí nad daňovým přiznáním popřemýšlet. Jednak proto, aby neplatil zbytečně víc na daních, než musí, jednak proto, aby neměl s berním úřadem opletačky. Neodevzdání přiznání kvůli pár korunám daně se rozhodně nevyplatí. Čísla dokazují, že daňová přiznání jsou i v Česku masovou záležitostí. "Loni podalo přiznání k dani z příjmů jeden a půl miliónu fyzických osob, z toho 300 000 zaměstnanců," řekl Právu Petr Pelech, ředitel odboru přímých daní fyzických osob ministerstva financí.

Například zaměstnanci stačí, aby získal nad rámec svého zaměstnání za rok více než 4000 korun hrubého z podnikání, pronájmu, z kapitálového majetku nebo měl nad tuto sumu jiné příjmy neosvobozené od daně nebo z nichž se nevybírá srážková daň. Jiní poplatníci než zaměstnanci mají povinnost podat přiznání, jestliže jejich příjmy zdanitelné daní z příjmů fyzických osob přesáhly 10 000 korun a nejedná se o příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž se vybírá daň srážkou.

Typickou situací, kdy zaměstnanci vzniká povinnost podat přiznání, jsou případy, kdy si přivydělávají a mají tak souběžně dva zaměstnavatele. Vyhnou se přiznání jen v jediném případě - když ani jeden měsíční příjem od vedlejšího zaměstnavatele, u něhož nebylo podepsáno prohlášení o nezdanitelných částkách, loni nepřesáhne 3000 korun. Pak totiž vedlejší zaměstnavatel uplatní konečnou srážkovou daň 15 procent. Zaměstnanec má dále povinnost podat vždy přiznání tehdy, jestliže loni u zaměstnavatele uplatňoval odečty na úroky z hypotéky. Pokud tyto odečty neuplatňoval a chce ušetřit na dani, může podat daňové přiznání.

Jestliže někdo loni u zaměstnavatele uplatňoval odečty úroků z úvěrů ze stavebního spoření, není povinen podat daňové přiznání. Kdo tyto odečty neuplatňoval, nevyužil ročního zúčtování záloh daně a chce ušetřit na dani, může podat daňové přiznání. Platby na penzijní připojištění či životního pojištění za loňský rok mohl zaměstnanec uplatnit u svého zaměstnavatele už v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů, nebo nyní může podat přiznání k dani. Řada lidí tyto odečty podceňuje a myslí si, že jim nic nepřinesou. To je ale omyl, úspory na dani znamenají - v závislosti na výši příjmů - i několik tisíc korun.

Uplatnění odečtů v přiznání je navíc jednoduché. Zaměstnanci, kteří mají příjmy jen ze zaměstnání, použijí formulář typu A. Potvrzení není třeba mnoho. Povinnou přílohou zaměstnance v přiznání je vždy originální potvrzení zaměstnavatele o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň.

Dále je třeba potvrzení stavební spořitelny, či hypoteční banky o loni zaplacených úrocích a potvrzení penzijního fondu či životní pojišťovny o loňských platbách. Doklady jsou lidem zasílány automaticky. Nikdo si ani nemusí lámat hlavu s tím, které platby a v jaké výši mohou být odečteny, protože je fondy a pojišťovny v potvrzení specifikují. Odečty může v přiznání uplatnit i důchodce či student, který měl loni příjmy podléhající dani. Tedy například důchodce, který pronajímá část svého rodinného domku a svoje výdaje odečítá v paušální výši (20 %).

Příjemné je, že se na vrácení přeplatku na dani dlouho nečeká. Finanční úřady mají povinnost vrátit přeplatek do 30 dnů od doručení žádosti, lhůta běží nejdříve od 1. dubna.

Kolonka pro žádost o vrácení přeplatku je součástí daňového přiznání. Letos by mělo být vyplňování přiznání proti jiným letům jednodušší. Zákon o dani z příjmů platný pro přiznání za loňský rok nedoznal žádných změn. Lze proto využít i řadu údajů z loni podávaných přiznání. Podáním přiznání ovšem ani letos starosti neskončí. Osoby samostatně výdělečně činné a spolupracující osoby totiž musí odevzdat přehledy příjmů a výdajů zdravotním pojišťovnám a okresním správám sociálního zabezpečení. V prvním případě do osmi dnů od podání přiznání, ve druhém do konce dubna.