Hlavní obsah

ČNB zvýšila sazby nejvíce za čtvrtstoletí. Hypotéky a úvěry podraží

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Bankovní rada České národní banky (ČNB) zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Dosud tato sazba činila 0,75 procenta. Odvíjí se od ní úroky komerčních úvěrů včetně hypoték. Poslední změna úrokových sazeb platila teprve od 6. srpna letošního roku.

Foto: Novinky

Vývoj základní sazby ČNB

Článek

Základní sazba (takzvaná repo sazba) upravuje výši úroku, za který si ČNB může půjčit peníze od bank, pokud chce snížit objem peněz v oběhu. Od této sazby se také odvíjí úročení spotřebitelských úvěrů.

Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu na jednom zasedání o více než 0,25 procentního bodu v roce 1997.

Současně rada rozhodla o zvýšení lombardní sazby na 2,5 procenta, zatímco diskontní sazbu zvýšila z 0,05 procenta na 0,5 procenta. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 1. října 2021.

Úrokové sazby rostou, zvýší se i u spořicích účtů? Moc se netěšte

Ekonomika

ČNB se zvyšováním sazeb snaží bojovat s růstem cenové hladiny. Meziroční inflace v srpnu zrychlila na 4,1 procenta. Úročení vkladů na spořicích účtech se pohybuje mezi 0,050,75 procenta.

Úrokové sazby ČNB
Základní sazba (takzvaná repo sazba) upravuje výši úroku, za který si ČNB může půjčit peníze od bank, pokud chce snížit objem peněz v oběhu. Od této sazby se také odvíjí úročení spotřebitelských úvěrů.
Dále ČNB ještě stanovuje lombardní a diskontní sazbu.
Od výše lombardní sazby se odvíjí, za kolik si mohou banky od ČNB půjčit peníze.
Diskontní sazbou centrální banka úročí přebytečnou likviditu, kterou si u ní banky mohou uložit.

„Globální tlaky v podobě nedostatku výrobních vstupů a zdražujících se cen energií vedle lokálních tlaků v České republice v podobě velmi napjatého trhu práce a uvolněné měnové politiky tlačí už od června ČNB k normalizaci úrokových sazeb,” komentoval čtvrteční zasedání hlavní ekonom skupiny Roklen Pavel Peterka.

„Vzhledem k množství, síle a kombinaci proinflačních tlaků bylo navýšení úrokových sazeb očekáváno. Navýšení dvoutýdenní repo sazby o 0,75 procentního bodu bylo překvapením,” dodal.

Trhy přitom očekávaly zvýšení úrokových sazeb o 0,50 procentního bodu. I to by bylo nejvyšší od roku 1997.

„Navýšení o 0,75 procentního bodu je tak fundamentem pro posilování koruny v následujících týdnech. Trhy na horizontu 12 měsíců počítají s dalšími čtyřmi koly zvyšování sazeb, které by mělo posunout dvoutýdenní repo sazbu k 2,5 procenta,” doplnil Peterka.

Inflace v EU je nejvyšší za deset let, Česko nevyčnívá

Ekonomika

„Pro kurz koruny bude ze střednědobého hlediska naprosto zásadní listopadové zasedání ČNB, kde je očekáváno další navýšení úrokových sazeb mezi 0,25 až 0,75 procentního bodu,” uzavřel ekonom s tím, že koruna by se v roce 2022 mohla podívat pod hranici 25 koruny za euro.

Air Bank slíbila zvýšení úročení vkladů na spořicích účtech

Pokud jde o sazby na spořicích účtech, například Moneta a Equa bank v anketě Novinek signalizovaly, že o jejich zvýšení budou v případě růstu sazeb ČNB uvažovat. Moneta aktuálně nabízí na spořicích účtech úročení vkladů sazbou 0,75 procenta, Equa 0,4 procenta.

Hned po oznámení rozhodnutí ČNB zvýšení avizovala Air Bank. „O kolik úroky na spořicích účtech našich klientů zvýšíme, oznámíme v následujících přibližně dvou týdnech,” sdělila Novinkám mluvčí banky Jana Pokorná.

Naopak UniCredit Bank, ČSOB a Česká spořitelna se zvýšením úrokových sazeb u spořicích účtů nepočítají. První z nich vklady na spořicím účtu úročí sazbou 0,05 procenta, druhá 0,25 a třetí 0,20.

Reklama

Výběr článků

Načítám