Hlavní obsah

Fúzi Deutsche Bank a Commerzbank můžeme zatrhnout, hrozí evropský regulátor

Novinky, bož

Jednání o fúzi dvou největších německých komerčních bank Deutsche Bank a Commerzbank se nelíbí evropskému regulátorovi. Jak upozornil list Financial Times, šéf Jednotného mechanismu dohledu Evropské centrální banky (ECB) Andrea Enria se nechal slyšet, že se mu nelíbí myšlenka existence lídra národního, či dokonce evropského trhu.

Foto: Kai Pfaffenbach, Reuters

Sídlo Evropské centrální banky ve Frankfurtu.

Článek

„Nemám zrovna rád myšlenku národních přeborníků, případně evropských přeborníků,“ nechal se slyšet Enria ve svém prvním rozhovoru od chvíle, kdy stanul v čele evropského regulátora.

Nepřímo tak reagoval na slova německého ministra financí Olafa Scholze (SPD). „I my musíme mít svého národního přeborníka v oblasti bankovnictví,“ nechal se slyšet ministr Scholz.

Dva největší finanční domy v Německu na konci minulého týdne potvrdily dlouhodobé spekulace. „Potvrzujeme, že jsme zapojeni do jednání s Commerzbank,“ uvedla v neděli Deutsche Bank. Vedení Deutsche v minulosti bylo proti možnému spojení obou gigantů, kteří ovládají pětinu německého trhu. Naopak na tuto variantu řešení problémů obou ústavů dlouhodobě a otevřeně tlačí německá vláda.

„Pro nás je relevantní dohoda, která nám bude předložena ke schválení, a jediné, co budeme sledovat, je udržitelnost daného projektu,“ odpověděl Enria na otázku Financial Times, zda je pro něj důležité politické pozadí fúze.

Odpor Jednotného mechanismu dohledu ECB vůči snaze vytvořit „národního přeborníka“ je v souladu s politikou komisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové, jež letos zablokovala navrhovanou fúzi výrobců vlaků Siemens a Alstom. Enria stojí v čele bankovního regulátora od roku 2014.

Deutsche se v posledních letech potýkala se ztrátami, ke kterým přispívají vysoké náklady na řešení právních sporů. Koncem roku 2016 se například dohodla s americkým ministerstvem spravedlnosti, že zaplatí 7,2 miliardy dolarů (185 miliard korun) za urovnání sporu kolem hypotečních cenných papírů.

V loňském roce se jí poprvé po čtyřech letech podařilo dosáhnout alespoň malého zisku ve výši 341 milionů eur (8,78 miliardy korun).

Reklama

Výběr článků

Načítám