Hlavní obsah
Schůze Poslanecké sněmovny. Na snímku premiér Andrej Babiš, ministryně financí Alena Schillerová, ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček Foto: Petr Horník, Právo

Firmy chtějí odškodné devět miliard, padly první žaloby

Stát zatím čelí 642 žádostem o náhradu škod a ztrát podle krizového zákona, které měly lidem a firmám vzniknout kvůli jarním vládním opatřením proti šíření nového koronaviru. Nároky v celkové výši téměř 9,3 miliardy korun evidují ministerstva vnitra a zdravotnictví. Padly už i první žaloby.

Schůze Poslanecké sněmovny. Na snímku premiér Andrej Babiš, ministryně financí Alena Schillerová, ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček Foto: Petr Horník, Právo
Firmy chtějí odškodné devět miliard, padly první žaloby

Ministerstvo vnitra na začátku týdne evidovalo 408 žádostí o náhradu škody, resp. o kompenzaci za ztráty vzniklé vládními omezeními v souvislosti s pandemií, které byly uplatněné podle krizového zákona v celkové výši 5,59 miliardy Kč. „Fyzické osoby podaly 74 žádostí, právnické osoby 334,“ informovala Právo mluvčí ministerstva Hana Malá.

Na vnitru se počet žádostí o kompenzace ztrát kvůli restrikcím prudce zvýšil loni na podzim. Ještě na konci srpna jich evidovalo pouze 61 v celkové výši 518 milionů Kč.

Pokud jde o podané žaloby, Malá na dotaz Práva uvedla, že nyní úřad eviduje už 11 žalob v celkové výši 37,91 milionu Kč. S ohledem na množství podaných žádostí a možných žalob i svoji kapacitu si ministerstvo najalo šest advokátních kanceláří. Vybralo je v rámci veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy bez výběrového řízení.

Zakázku už ke konci loňska získaly advokátní kanceláře Becker & Poliakoff, Bureš & Bureš, Deloitte Legal, Havel & Partners, JUDr. Daniel Volák a Mgr. Libor Hubáček, MBA. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 24,79 milionu Kč bez DPH,“ sdělila Právu Malá.

Nároky podle krizového zákona lze uplatnit jen do šesti měsíců od doby, kdy se subjekt či člověk o škodě dozví. Podle dřívějších zpráv firmy chtějí odškodnění hlavně kvůli uzavření obchodů, restaurací či hotelů, některé fyzické osoby požadují nahradit třeba i náklady spojené s nerealizovanou zahraniční dovolenou.

Zákon se zpřesní

Ustanovení v krizovém zákoně týkající se odškodnění je podle některých právníků příliš široké, původně bylo totiž myšleno jen pro jednorázové škody způsobené povodněmi. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) proto připravil novelu, která ustanovení zpřesňuje. A to tak, že má stát nahrazovat pouze skutečnou škodu, nikoliv ušlý zisk.

„Dochází k jazykovému zpřesnění ustanovení o náhradě škody. Již při koncipování platné právní úpravy byla náhrada škody zamýšlena jako náhrada za skutečnou (věcnou) škodu, čemuž odpovídá i dosavadní praxe při aplikaci tohoto ustanovení,“ uvedla Malá.

V novele se podle ní potvrzuje současný stav, tj. zpřesňuje se stávající znění ustanovení o náhradě škody tak, aby o jeho výkladu nebyly pochybnosti. Novelu teď čeká projednání Legislativní radou vlády, následně ji projedná kabinet a poté poslanci. Platit má od července.

Rozhodnou soudy

Žádosti o náhradu škody z důvodu krizových opatření vydaných vládou a vlastních mimořádných opatření eviduje i ministerstvo zdravotnictví. Celkem jich je zatím 234.

„Celkový finanční objem činí 3,69 miliardy Kč. Ministerstvo doposud žádné žádosti nevyhovělo,“ sdělila Právu mluvčí resortu Barbora Peterová.

Ministerstvo zdravotnictví loni na jaře na začátku pandemie vydalo čtyři opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví, která omezila volný pohyb, maloobchod a služby v provozovnách. Městský soud v Praze je však v dubnu zrušil s tím, že měla být vyhlášena skrze krizový zákon, k čemuž pak také vláda přistoupila. Ministerstvo proti verdiktu soudu podalo kasační stížnost, o té však Nejvyšší správní soud zatím nerozhodl.

Podle většiny právníků bude vůle soudů přiznávat podnikatelům náhrady spíše malá. Záležet bude na konkrétních okolnostech a také na tom, zda firma či živnostník čerpali nějakou státní podporu.

Ministerstvo financí počátkem února uvedlo, že ze státního rozpočtu bylo na opatření v boji s koronavirem vydáno přes 231,5 miliardy korun. Z toho přímá opatření jako kompenzační bonus pro OSVČ, který chce vláda nově zvednout z 500 na 1000 Kč denně, či program Antivirus, přispívající k udržení pracovních míst, si vyžádala 144,1 miliardy Kč.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků