Hlavní obsah
Ve Finsku od ledna 2016 testují na 2000 nezaměstnaných nepodmíněný příjem ve výši 560 eur (v přepočtu 14 300 korun) měsíčně. Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Finský experiment s nepodmíněným příjmem je v poločase, ukazují se trhliny

Je to přes rok, co Finsko začalo v omezené míře testovat takzvaný základní nepodmíněný příjem. Dvouletý pokus se tak dostal za polovinu. Na jeho vyhodnocení je ještě brzy. Již teď lze ale říct, že pokus má nedostatky ve velikosti a složení zkoumané skupiny osob, řekl Novinkám finský ekonom Otto Lehto, který je příznivcem konceptu základního příjmu.

Ve Finsku od ledna 2016 testují na 2000 nezaměstnaných nepodmíněný příjem ve výši 560 eur (v přepočtu 14 300 korun) měsíčně. Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
Finský experiment s nepodmíněným příjmem je v poločase, ukazují se trhliny

Ve Finsku od ledna 2016 testují základní nepodmíněný příjem ve výši 560 eur (v přepočtu 14 300 korun) měsíčně na skupině 2000 nezaměstnaných ve věku 25 až 58 let. Vzhledem k tomu, že experiment potrvá ještě rok, žádná empirická data v tuto chvíli nejsou k dispozici.

Základní nepodmíněný příjem

Základní nepodmíněný příjem (všeobecný základní příjem, univerzální základní příjem, občanský příjem, zaručený příjem) je navrhovaná státem vyplácená pravidelná peněžní dávka, kterou by dostávali ve stejné výši všichni občané bez podmínek a ohledu na zásluhy. Potenciálně by mohl nahradit stávající systém sociálního zabezpečení.

I ze strany těch, kteří jsou myšlence naklonění, je nicméně již teď slyšet kritika způsobu provedení experimentu. „Vzorek je příliš malý, náhodně rozprostřený po celé zemi. Navíc byli všichni účastníci vybráni z řad příjemců dávek v nezaměstnanosti, takže experiment netestuje dopad základního nepodmíněného příjmu na studenty, podnikatele, střední třídu a podobně,“ uvedl pro Novinky ekonom z londýnské King's College Otto Lehto, který je zároveň bývalým předsedou finské pobočky asociace pro nepodmíněný základní příjem BIEN.

Lehto se domnívá, že nedostatky v konstrukci experimentu lze vysvětlit tím, že vláda ve skutečnosti není konceptu příliš nakloněna. „Aktuální plány vlády pro rok 2018 obsahují zvýšení vládního vměšování ve formě zpřísnění podmínek způsobilosti pro nezaměstnané,“ poukázal.

Již dříve podobná kritika zazněla i v článku finských autorů Antti Jauhiainena a Joony-Hermanniho Mäkinena pro New York Times.

Argumenty pro základní nepodmíněný příjem (podle filosofa Zwolinského)

Méně byrokracie – Oproti desítkám různých podmíněných dávek a programů sociálního státu, s nimiž se pojí množství byrokracie a administrativních nákladů, je základní nepodmíněný příjem tak jednoduchý, že ho může samostatně řídit počítačový program bez jakékoliv byrokracie.

Levnější než sociální stát – Výdaje na takový systém by mohly být nižší než na současný model sociálního státu.

Omezení dobývání renty – Úředníci jako zájmová skupina se snaží co nejvíce rozšiřovat svoji sféru vlivu, což vede ke ztrátám u všech ostatních. Tak jednoduchá a obecná politika, která by nahradila současný model sociálního státu, by jejich možnosti v tomto směru omezila.

Méně ponižování – Žadatelé musí dokazovat, že mají na konkrétní dávku nárok, že nevydělávají moc, nevydělávají příliš, v USA například, že neberou drogy. Jsou závislí na vůli úředníka, před kterým se musí ponižovat. To u nepodmíněného příjmu odpadá.

Lepší nápady nejsou – Není příliš dalších nápadů na řešení krize sociálního státu, které představují zlepšení oproti současnému stavu.

Větší motivace pracovat – Pokud lidem dávka zůstane, i když začnou pracovat, budou více motivováni pracovat.

Zdroj: Matt Zwolinski

„Nicméně je pozitivní, že experiment se velmi blíží ‚čistému‘ základnímu nepodmíněnému příjmu v tom smyslu, že účastníci dostávají stejnou částku každý měsíc a mohou si ji ponechat bez ohledu na to, co se svým životem dále udělají – ať už se nechají zaměstnat, založí firmu, onemocní nebo si vezmou volno,“ doplnil Lehto.

„Daňový systém je nicméně i nadále oddělen od systému dávek,“ podotkl ekonom. „Výsledky tak nebudou měřit, co by se stalo, pokud by došlo k přehodnocení celého systému daní a dávek,“ dodal.

Argumenty proti základnímu nepodmíněnému příjmu (podle ekonoma Cowena)

Přiživí odpor proti migrantům – Lidé nebudou chtít pomáhat uprchlíkům, protože budou mít obavu, že by mohli těžit z nepodmíněného příjmu. Politici by mohli zcela přiškrtit imigraci, protože je to jednodušší, než omezit přístup cizinců do systému.

Dávat peníze za nic je nemorální – Většina dosavadních dávek je nějakým způsobem vázána na práci. Aby lidé dosáhli na dávky, musí mít něco odpracováno. Zrušení tohoto principu není z etického hlediska žádoucí.

Není to fér – Pokud jeden člověk bude vydělávat a stát jeho výdělek doplní o jeho zlomek v podobě nepodmíněného příjmu, zatímco jeho soused bude žít jen z nepodmíněného příjmu, oprávněně bude mít pocit, že soused žije na jeho úkor.

Nezaměstnanost se může zvýšit – Už teď část populace nechce vykonávat práci, kterou považuje za podřadnou, a přijde jim přijatelnější žít z dávek. Při zavedení nepodmíněného příjmu by se tato skupina mohla zvětšit.

Zdroj: Tyler Cowen

I přesto podle Lehta finský experiment představuje významný milník ve veřejné debatě o konci základního příjmu. „Nicméně zůstává velmi omezený co do ambicí a brzdí ho zvolené parametry. I tak ho vnímám převážně pozitivně, vzhledem k tomu, že od politiků nelze očekávat zázraky,“ uzavřel finský ekonom.

V Česku myšlenku nepodmíněného základního příjmu dlouhodobě prosazuje bývalý politik Vlastimil Tlustý. „Je dobře, že země jako Finsko jdou cestou pilotních projektů. Když proti sobě stojí dvě hypotézy, není nic snazšího než to vyzkoušet,“ řekl v dřívějším rozhovoru pro Novinky. [celá zpráva]

„Uvidíme, kolik z těch 2000 nezaměstnaných začne vydělávat. Pokud to bude pět, je to málo. V případě, že to bude 500 nebo 1000 lidí, funguje to tak, jak předpokládám. Skoro bych se vsadil, že desítky procent lidí pochopí, že k základnímu příjmu dává smysl si vydělat,“ dodal.

Anketa
Vidíte v občanském platu budoucnost?
Ano, myslím, že by mnohé vyřešil
48.7 %
Ne, je to slepá cesta
51.3 %
Celkem hlasovalo 2631 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků