Hlavní obsah
Finská premiérka Sanna Marinová Foto: Profimedia.cz

Do práce čtyři dny v týdnu? Nic takového nechystáme, popírá zvěsti finská vláda

Finská vláda premiérky Sanny Marinové v úterý popřela, že by uvažovala o zavedení čtyřdenního pracovního týdne. V uplynulých dnech o podobné možnosti spekulovala média. Vláda nyní raději na svém twitterovém účtu upozornila, že takové zkrácení pracovního týdne nemá v dlouhodobém programu ani na aktuální agendě, informovala agentura Bloomberg.

Finská premiérka Sanna Marinová Foto: Profimedia.cz
Do práce čtyři dny v týdnu? Nic takového nechystáme, popírá zvěsti finská vláda

Mladá sociálnědemokratická politička Marinová myšlenku kratšího pracovního týdne zmínila loni v srpnu jako ministryně dopravy v panelové diskuzi.

„Věřím, že si lidé zaslouží trávit víc času s rodinou, blízkými a věnovat jej koníčkům nebo dalším aspektům života, jako je kultura. Mohl by to pro nás být další pokrok v pracovním životě,“ citoval Marinovou bruselský list New Europe.

Nyní však finská vláda zdůraznila, že „v této věci v poslední době nevyvíjela žádnou aktivitu“.

Marinová je matka jednoho dítěte, který nyní vede vládní středolevou koalici pěti stran, v čele všech z nich stojí ženy. Když se čtyřiatřicetiletá žena stala v prosinci premiérkou, byla v té chvíli nejmladším úřadujícím šéfem vlády na světě. O prvenství ji nyní připravil rakouský lidovec Sebastian Kurz, který byl v úterý opět jmenovaný ministerským předsedou alpské republiky.

Finové podle statistik odpracují v průměru čtyřicet hodin týdně, podobně jako Češi. Představují jednu z prvních zemí, která v letech 2016 až 2018 vyzkoušela zavedení nepodmíněného základního příjmu. Každý měsíc stát vyplácel dvěma tisícům náhodně vybraným nezaměstnaným 560 eur (asi 14 500 korun), aniž by kladl jakékoli podmínky.

Experiment ukázal, že nepodmíněný základní příjem dělá lidi šťastnější, ale nevede k vyšší zaměstnanosti. Dostupnost práce je v posledních letech ve Finsku, které se potýká s vysokou nezaměstnaností, jedním z široce diskutovaných témat.

Sousední Švédsko experimentovalo s šestihodinovou dobou od roku 2015. Zaměstnanci byli spokojenější a produktivnější, nicméně po dvou letech Švédsko test ukončilo a v zemi platí běžná osmihodinová pracovní doba.

Jak upozornil list New York Times, například v pečovatelském domě v Göteborgu museli po zavedení šestihodinové pracovní doby přijmout další ošetřovatelky, což pro město znamenalo náklady navíc. Pro ošetřovatelky, které se účastnily testu, po jeho ukončení přitom bylo těžké se vrátit k běžným směnám. Na víc volného času si rychle zvykly.

Někteří experti na produktivitu práce na internetu kolem švédského experimentu argumentují, že třeba u kancelářského typu práce je možné i za šest hodin zvládnout podobný objem práce jako za osm. Cestou může být zkrácení porad, omezení zbytných schůzek mimo kancelář nebo zakázat zaměstnancům brouzdat během pracovní doby po sociálních sítích.

V listopadu zavedla společnost Microsoft v Japonsku třídenní víkend pro své zaměstnance, po odvážném kroku se produktivita zvýšila skoro o 40 procent.

Čtyřdenní pracovní týden ojediněle zkoušejí i některé firmy v Česku, hlavně z oboru IT nebo mladá banka Trinity Bank.

Anketa
Přivítali byste čtyřdenní pracovní týden?
Ano
88.7 %
Ne
9.9 %
Nevím
1.4 %
Celkem hlasovalo 2616 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků