Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Chmele se sklidilo méně, ale je kvalitní

Letošní sklizeň chmele bude nejspíš pod dlouhodobým průměrem, proti loňsku asi o pětinu nižší. Podle chmelařů úrodu ovlivnilo sucho v oblastech, kde se ho pěstuje nejvíce, tedy na Žatecku a Rakovnicku. Kvalita chmele je však nadprůměrná.

Ilustrační foto Foto: Jaroslav Soukup, Novinky
Chmele se sklidilo méně, ale je kvalitní

Produkce jednotlivých pěstitelských podniků se ještě sčítá a sumarizuje. Podle tajemníka Svazu pěstitelů chmele ČR Michala Kovaříka budou přesnější čísla známa v prosinci. „Předběžně odhadujeme celkovou sklizeň meziročně o 15 až 20 procent nižší. V některých oblastech hlásí pěstitelé ještě vyšší propady,“ řekl Právu Kovařík.

Například na Žatecku se výpadky proti loňsku pohybují mezi 20 a 35 procenty.
Dobrou zprávou je podle pěstitelů nadprůměrná kvalita chmele. Podle dosud odebraných nákupních vzorků je obsah alfa hořkých látek v průměru vyšší, a to u většiny odrůd chmele.

V Ročově úřadoval covid-19 i vichr

Loňská sklizeň chmele v Česku byla nadprůměrná, dosáhla 7145 tun s průměrným výnosem 1,43 tuny na hektar. Letos pěstitelé podle Kovaříka čekali dobrou úrodu ještě na přelomu července a srpna. Pak se začaly střídat chladnější a teplé dny se studenými nocemi, na severu Čech s velmi podprůměrnými srážkami.

Počátkem srpna se růst chmelové révy téměř zastavil. K tomu se přidaly škody způsobené kroupami a vichřicí. Konstrukce spadly na 60 hektarech chmelnic, nejvíce v Tršické oblasti na Moravě.

Také v ZD Podlesí Ročov, které patří s výměrou 288 hektarů chmelnic k největším pěstitelům chmele nejen na Žatecku, ale i v celé ČR, si během sklizně užili své.

„Už předtím, 10. srpna, nám silný vítr povalil konstrukce na 12 hektarech v Divicích. Na začátku sklizně pak testy u dvou a pak u dalších čtyř brigádníků z Bulharska prokázaly covid. Celá skupina 26 Bulharů, kteří u nás ještě s vysokoškoláky z Ostravska i odjinud každým rokem pomáhají se sklizní, tak musela do karantény,“ řekl Právu předseda družstva Josef Fric. To sklizeň pochopitelně protáhlo.

Až do června podle něj chmel vypadal nadějně. „Červenec byl ale shodně suchý, což spolu s deficitem vláhy ze suché zimy hmotnost hlávek srazilo. Pěstujeme téměř výhradně Žatecký poloraný červeňák, průměrný výnos nakonec nedosáhl ani jedné tuny na hektaru,“ dodal Fric.

Lépe se dařilo pěstitelům v ZD Liběšice na Litoměřicku. „U nás máme chmel na 68 hektarech a letošní výnos 1,4 tuny z hektaru je nad naším dlouhodobým průměrem,“ uvedl předseda představenstva Martin Kala. Liběšičtí si při sklizni vystačili s vlastními lidmi a brigádníky z blízkého okolí. Kala potvrdil, že chmel je letos velmi kvalitní a ani s jeho odbytem nejsou problémy. Družstvo jej přes obchodní firmy prodává jak na export, tak i českým pivovarům.

Mnozí pěstitelé chmele, kteří měli letos kvůli epidemii koronaviru vyšší náklady, tak kvůli nižším výnosům musejí počítat i s propadem tržeb. Kovařík připomněl, že na jarní drátkování a zavádění chmele museli pěstitelé za chybějící pracovníky z ciziny narychlo shánět výpomoc v ČR. Práce ztěžovaly také požadavky na testování lidí na covid-19, vzrostly i náklady na hygienu na pracovištích.

Sklizňové plochy chmele proti loňsku klesly o 37 hektarů na 4966 hektarů. Nejvíc chmele se pěstuje v žatecké chmelařské oblasti, kde jsou až tři čtvrtiny z celkové výměry chmelnic. Na export míří 60 až 80 procent sklizeného chmele, nejvíc do Japonska a Číny. Jeho odbyt mají pěstitelé a obchodníci zajištěn dlouhodobými kontrakty.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků