Článek
Opatření je vstříc hlavně ženám, které - třeba kvůli studiu - nepracovaly, a nemají tudíž nárok na takzvanou mateřskou. Ta je totiž podmíněna platbou nemocenského pojištění, které odvádí například zaměstnavatel.
Už původní znění zákona se zmíněnou možností počítalo, bylo však potřeba upřesnit konkrétní částku. Patnáct tisíc by podle Juchelkova návrhu mělo ženám umožnit pokrýt základní životní náklady a současně snížit riziko náhlého finančního propadu v čase bezprostředně před narozením dítěte.
„Stanovení pevné částky zároveň odstraňuje potřebu individuálního rozhodování, což výrazně urychluje a zjednodušuje celý proces jejího přiznání a výplaty,“ uvedl spolu s dalšími předkladateli v důvodové zprávě.
Částka je součástí rodičovského příspěvku. Pokud dítě zemře při porodu nebo žena předtím potratí, nebudou se muset peníze vracet.
Sněmovna zároveň kývla i na Juchelkův návrh ohledně oddálení digitalizace - změn chystaných k prvnímu červenci. Jde například o podání žádosti prostřednictvím aplikace Jenda nebo vedení spisů jen v digitální podobě. Docházet by k tomu mělo postupně až v průběhu příštího roku.
Sněmovna také schválila, že lidé s domácí plicní ventilací nebo kyslíkovou terapií budou dostávat nastálo zvýšený příspěvek na mobilitu zřejmě už nastálo. Navíc vzroste o stokorunu na 3000 korun měsíčně.
Běžný příspěvek na mobilitu představuje 900 korun. Dotaci 2900 korun pro lidi s podporou dýchání zavedli zákonodárci od prosince 2022 na omezenou dobu kvůli růstu cen elektřiny po pandemii covidu a ruské vojenské invazi na Ukrajinu. V současnosti je příspěvek uzákoněn do konce letošního roku.
