Hlavní obsah
Celkový dluh obyvatel ČR Foto: Martin Havelka, Novinky

Češi si víc půjčují. Celkový dluh za rok stoupl o 144 miliard

Objem dluhu obyvatel ČR činil ke konci třetího čtvrtletí 2,41 bilionu korun, a meziročně tak vzrostl o 143,7 miliardy. Z toho 117,6 miliardy byl nárůst dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, a to přesto, že trh s hypotékami postupně ochlazuje. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnily Bankovní a Nebankovní registry klientských informací.

Celkový dluh obyvatel ČR Foto: Martin Havelka, Novinky
Češi si víc půjčují. Celkový dluh za rok stoupl o 144 miliard

Růst objemu nových hypoték zpomaluje a počet lidí s úvěrem na bydlení se meziročně snížil téměř o 9000. Zatímco loni vzrostl ve třetím čtvrtletí objem dluhu z hypotečních úvěrů mezičtvrtletně o 33 miliard korun, letos šlo pouze o 19 miliard.

„Počet lidí, kteří mají jen úvěry na bydlení a nemají k tomu další úvěr, se meziročně snížil dokonce o 23 000. Naopak roste počet lidí, kteří mají úvěr na bydlení a zároveň čerpají ještě nějaký další typ úvěru. To může indikovat, že v některých regionech lidé doplňují své hypoteční úvěry jinými úvěry,” uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.

Průměrná částka dluhu z úvěrů na bydlení, tedy dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, dosahovala v ČR na konci třetího čtvrtletí 1,73 milionu korun. Zatímco na Karlovarsku a Ústecku činila průměrná částka tohoto dluhu 1,2 milionu korun, ve Středočeském kraji dosahovala téměř dvou milionů a v Praze to byly skoro tři miliony korun.

Spotřební úvěry nesplácejí hlavně mladí

Objem ohroženého dluhu, tedy dluhu z úvěrů, u kterých nebyly zaplaceny tři po sobě následující řádné splátky nebo které byly zesplatněny (věřitel požaduje jeho okamžité splacení), klesl o 5,3 miliardy na 31,2 miliardy korun. Počet lidí, kteří měli problém se splácením svých dluhů na spotřebu, se meziročně snížil o 60 000 na 211 000. Počet lidí, kteří nespláceli úvěry určené na bydlení, dosahoval 17 800, což představuje meziroční pokles o 4400.

Nejrizikovějšími klienty jsou pro banky a ostatní finanční instituce obecně mladí lidé do 24 let, naopak nejlepšími klienty, z pohledu schopnosti splácet své závazky, bývají třicátníci a čtyřicátníci. Situace se přitom liší podle toho, zda jde o úvěry na bydlení, nebo o úvěry na spotřebu.

U úvěrů na spotřebu jsou mladí lidé jednoznačně nejrizikovější skupinou. Jeden nebo více svých úvěrů na spotřebu řádně nesplácí 15 procent klientů do 24 let a celková nesplácená částka činí šest procent celkového dluhu této věkové skupiny.

U úvěrů na bydlení je situace o něco komplikovanější. Mladí lidé do 24 let mají sice v rámci věkových skupin nejvyšší míru delikvence, své úvěry nesplácí tři procenta z nich, ale podíl nespláceného dluhu u nich není tak vysoký jako u jiných věkových skupin. Lidé do 24 let nesplácejí 0,67 procenta objemu dluhu na bydlení, u lidí mezi 45 a 54 lety činí objem nespláceného dluhu 0,69 procenta, a u lidí nad 55 let dosahuje dokonce 1,5 procenta celkového dluhu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků