Hlavní obsah

Bývalý šéf Světové banky je prý zapleten do kauzy Koženého

– PRAHA

Bývalý šéf Světové banky James Wolfensohn je údajně zapleten do případu Viktora Koženého a jeho ázerbájdžánské privatizační kauzy. Wolfensohn napsal v roce 1997 dopis, ve kterém Koženého ujišťuje, že Světová banka neprošetřuje jeho podnikání a že jeho podřízení neprohlásili, že je nevhodné, aby s ním ázerbájdžánské úřady uzavíraly obchody. Wolfensohn i Kožený to odmítli.

Článek

Wolfensohn měl podle deníku E15 dopis napsat i přesto, že zaměstnanci Světové banky byli v té době v kontaktu se svými českými kolegy a na problémy kolem Koženého fondů upozornili přímo ázerbájdžánskou komisi pro privatizaci. "Nedává žádný smysl, proč Světová banka takto postupovala," řekl Steven Tullberg, právník společnosti GAP, která nové informace přinesla. Tullberg dodal, že "kontrola v této instituci zřejmě úplně selhala."

Wolfensohn měl podle deníku E15 dopis napsat i přesto, že zaměstnanci Světové banky byli v té době v kontaktu se svými českými kolegy a na problémy kolem Koženého fondů upozornili přímo ázerbájdžánskou komisi pro privatizaci. "Nedává žádný smysl, proč Světová banka takto postupovala," řekl Steven Tullberg, právník společnosti GAP, která nové informace přinesla. Tullberg dodal, že "kontrola v této instituci zřejmě úplně selhala."

Wolfensohn měl podle deníku E15 dopis napsat i přesto, že zaměstnanci Světové banky byli v té době v kontaktu se svými českými kolegy a na problémy kolem Koženého fondů upozornili přímo ázerbájdžánskou komisi pro privatizaci. "Nedává žádný smysl, proč Světová banka takto postupovala," řekl Steven Tullberg, právník společnosti GAP, která nové informace přinesla. Tullberg dodal, že "kontrola v této instituci zřejmě úplně selhala."Světová banka, která na privatizaci v Ázerbájdžánu dohlížela, tak zřejmě přispěla k tomu, že Kožený připravil americké investory o 182 miliónů dolarů (přes tři miliardy korun). Kožený totiž dopisem od šéfa Světové banky získal krytí pro své obchody a mohl snáze lákat další investory, píše dále deník.

Wolfensohn měl podle deníku E15 dopis napsat i přesto, že zaměstnanci Světové banky byli v té době v kontaktu se svými českými kolegy a na problémy kolem Koženého fondů upozornili přímo ázerbájdžánskou komisi pro privatizaci. "Nedává žádný smysl, proč Světová banka takto postupovala," řekl Steven Tullberg, právník společnosti GAP, která nové informace přinesla. Tullberg dodal, že "kontrola v této instituci zřejmě úplně selhala."Světová banka, která na privatizaci v Ázerbájdžánu dohlížela, tak zřejmě přispěla k tomu, že Kožený připravil americké investory o 182 miliónů dolarů (přes tři miliardy korun). Kožený totiž dopisem od šéfa Světové banky získal krytí pro své obchody a mohl snáze lákat další investory, píše dále deník.

Wolfensohn měl podle deníku E15 dopis napsat i přesto, že zaměstnanci Světové banky byli v té době v kontaktu se svými českými kolegy a na problémy kolem Koženého fondů upozornili přímo ázerbájdžánskou komisi pro privatizaci. "Nedává žádný smysl, proč Světová banka takto postupovala," řekl Steven Tullberg, právník společnosti GAP, která nové informace přinesla. Tullberg dodal, že "kontrola v této instituci zřejmě úplně selhala."Světová banka, která na privatizaci v Ázerbájdžánu dohlížela, tak zřejmě přispěla k tomu, že Kožený připravil americké investory o 182 miliónů dolarů (přes tři miliardy korun). Kožený totiž dopisem od šéfa Světové banky získal krytí pro své obchody a mohl snáze lákat další investory, píše dále deník.Wolfensohn ústy svého mluvčího podle deníku označil zprávu GAP za chybnou a Kožený řekl agentuře Bloomberg, že žádný z investorů nikdy očišťující dopis neviděl. "Podle GAP mám snad řídit z pozadí Světovou banku," napsal Kožený v odpovědi. "To je jak z pohádky Walta Disneyho."

Wolfensohn měl podle deníku E15 dopis napsat i přesto, že zaměstnanci Světové banky byli v té době v kontaktu se svými českými kolegy a na problémy kolem Koženého fondů upozornili přímo ázerbájdžánskou komisi pro privatizaci. "Nedává žádný smysl, proč Světová banka takto postupovala," řekl Steven Tullberg, právník společnosti GAP, která nové informace přinesla. Tullberg dodal, že "kontrola v této instituci zřejmě úplně selhala."Světová banka, která na privatizaci v Ázerbájdžánu dohlížela, tak zřejmě přispěla k tomu, že Kožený připravil americké investory o 182 miliónů dolarů (přes tři miliardy korun). Kožený totiž dopisem od šéfa Světové banky získal krytí pro své obchody a mohl snáze lákat další investory, píše dále deník.Wolfensohn ústy svého mluvčího podle deníku označil zprávu GAP za chybnou a Kožený řekl agentuře Bloomberg, že žádný z investorů nikdy očišťující dopis neviděl. "Podle GAP mám snad řídit z pozadí Světovou banku," napsal Kožený v odpovědi. "To je jak z pohádky Walta Disneyho."

Kuponová privatizace ázerbájdžánských státních podniků začala v roce 1995. O rok později se v zemi objevil Kožený a začal skupovat privatizační kupony. Podle americké obžaloby přitom uplácel ázerbájdžánskou privatizační komisi a utratil na to nejméně milion dolarů. Prodej státních podniků Ázerbájdžán nakonec zrušil v roce 2000 kvůli korupci a nechuti vzdát se svého státního ropného koncernu.

Reklama

Související články

Koženého nelze vydat do USA, rozhodl soud

Bahamský vrchní v soud v Nassau ve středu v odvolacím řízení rozhodl, že bývalý český občan, nyní irský finančník Viktor Kožený nemůže být vydán do Spojených...

Viktor Kožený: kauza je vykonstruovaná

Bývalý prezident Harvardských fondů Viktor Kožený vyzval ve středu státního zástupce Jaromíra Jindřicha, aby zveřejnil na internetu všechny transakce fondů,...

Výběr článků

Načítám