Studii vypracoval pro britského ministra financí Gordona Browna tým expertů pod vedením bývalého hlavního ekonoma Světové banky Nicholase Sterna. Pokud chce svět dopadům změn klimatu zabránit, je podle Sterna nutné okamžitě vynaložit procento světového hrubého domácího produktu, což je asi 184 miliard liber (7,8 biliónu korun).

Zpráva tvrdí, že pokud se začne okamžitě jednat, náklady budou tvořit jen jedno procento světového hrubého domácího produktu (HDP). Naopak pokud se okamžitě jednat nazačne, vyrostou roční náklady na pět až dvacet procent HDP. I kdyby se okamžitě přijala opatření na snížení emisí, skleníkové plyny budou mít vliv na změny klimatu ještě dalších třicet let, uvádí studie. 

Zpráva také varuje, že jestli svět nesníží emise skleníkových plynů, směřuje ke "katastrofické změně klimatu", jež by způsobila nejhorší globální recesi, jakou kdy světová ekonomika zažila.

Milióny lidí v ohrožení

Pokud svět bude nečinný, může se několik miliónů lidí stát uprchlíky, protože jejich domovy budou v oblastech zasažených ničivým suchem, tvrdí studie. Vyhynout by mohlo až 40 procent živočišných a rostlinných druhů. Kvůli tání ledovců by se až jedna šestina lidstva mohla potýkat s nedostatkem vody. Povodně, které by mohly nastat v důsledku zvyšování hladiny moří, mohou zasáhnout až 100 miliónů lidí.

Zpráva uvádí možná řešení, jak snížit emise i těch největších znečišťovatelů, jako jsou Čína či USA, například doporučuje přejít zemím na šetrnější zdroje energie jako je větrná či solární.

Studie také uvádí, že změnami klimatu paradoxně trpí chudé země, které k těmto změnám přispívají jen minimálně. Nejvíce postiženým kontinentem bude podle zprávy Afrika.

Studie také vyzývá mezinárodní komunitu k podpisu nového dokumentu o skleníkových plynech už příští rok, a ne až v roce 2010 či 2011, jak je nyní plánováno schválení Kjótského protokolu, který stále ještě například nepodepsaly USA. Prezident George Bush totiž tvrdí, že opatření v Kjotském protokolu snižují hospodářský růst.

Britové přebírají za změny klimatu odpovědnost

Britská vláda připravuje nový systém daní, který by měl přimět obyvatele, aby změnili své chování a nedocházelo ke globálnímu oteplování. Jedním z návrhů na snížení emisí je i větší zdanění letecké dopravy.

Ministr financí Gordon Brown slíbil, že Velká Británie se postaví do čela mezinárodního boje proti klimatickým změnám. Brown však také zdůraznil, že boj proti klimatickým změnám musí být mezinárodní, jinak nemá smysl. Brown už také najal bývalého viceprezidenta USA Ala Gorea jako svého poradce pro životní prostředí.