Průměrný podíl "nové desítky" na využívání fondů je 26,2 procenta. Státy však mají k využití těchto fondů čas ještě do konce prosince.

Podle komisařky ČR, stejně jako ostatní nové státy EU, čerpá peníze ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pomalu a měla by zjednodušit pravidla pro jejich využívání. Není to ještě katastrofa, ale je to varování, řekla dnes Grybauskaitéová na adresu nováčků.

Podle Grybauskaitéové jsou ve všech nových státech při využívání pomoci obdobné problémy - především vytváření dalších byrokratických vrstev, které Brusel nevyžaduje a které brzdí rozdělování pomoci. Zmínila se konkrétně o České republice a Polsku. Patří k největším příjemcům, a proto je to u nich nejmarkantnější, řekla.

Od roku 2007 peníze do dvou let propadnou

Od začátku roku 2007  bude platit pravidlo, podle něhož fondy nevyčerpané do dvou let automaticky propadnou. Dosud nebylo jejich čerpání časově omezeno. Strukturální a kohezní fondy obsahují pro léta 2007 až 2013 pro ČR 23,697 miliardy eur.

Loni bylo největším příjemcem z rozpočtu EU z nových zemí Polsko (4,029 miliardy eur), následované Maďarskem (1,357) a ČR (1,075), která v roce 2004 byla na druhém místě.

Nejvíce dostává z rozpočtu EU v absolutních číslech Španělsko (14,8 miliardy eur), Francie (13,6), Německo (12,3), Itálie (10,7) a Británie (8,7). Většina těchto zemí je ale také největšími přispěvateli - Německo, Francie, Itálie a Británie přispěly do loňského rozpočtu, který byl 104,8 miliardy eur, téměř dvěma třetinami.