Poláci požádali o výslech 18 lidí. Jsou mezi nimi i bývalí premiéři Stanislav Gross, Vladimír Špidla a Jiří Paroubek. Není však vyloučeno, že počet vyslýchaných se nakonec ještě zvýší.

"Dva státní zástupci již jsou na místě v Praze a až do pátku budou přítomni výslechům," řekl v pondělí mluvčí krakovského státního zastupitelství Jerzy Balicki. Přesný harmonogram výslechů ale prý nezná. O předvolání svědků stejně jako o zajištění místnosti se totiž starají čeští policisté, kteří také výslech povedou.

"Mohu potvrdit, že od pondělí do pátku probíhají výslechy v tomto případu," podotkl k věci mluvčí pražského městského státního zastupitelství Jan Polanecký.

Poláci chtějí vyslechnout řadu politiků

Pozvání k výslechu už obdrželi například někdejší ministr zemědělství Jaroslav Palas a jako bývalý člen prezidia Fondu národního majetku i Karel Kühnl. "Pozvání jsem dostal a odpovím na vše, na co budu tázán," řekl Kühnl. "Byl jsem členem vlády, která Unipetrol privatizovala. Považuji proto za svou povinnost přijít," podotkl Palas. Policisté by je měli vyslechnout ještě tento týden.

Na otázky spojené s privatizací Unipetrolu by se tento týden měli ptát také někdejšího náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Václava Srby a exporadce ministra průmyslu a obchodu Aleše Cincibuse.

Pozvání k výslechu obdrží i další politici. Kromě sociálnědemokratických premiérů Špidly, Grosse a Paroubka chtějí policisté vyslechnout rovněž současného předsedu vlády a šéfa dříve nejsilnější opoziční strany ODS Mirka Topolánka. Předvolání obdrží i poslanec ČSSD Josef Hojdar a bývalí ministři práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, průmyslu Milan Urban a financí Bohuslav Sobotka.

Policisté chtějí pozvat i exministra zahraničí Cyrila Svobodu, bývalého místopředsedu Fondu národního majetku Pavla Kutu, Igora Fojtíka, který vedl odbor privatizace na ministerstvu financí, a dva pracovníky poradenské firmy Price Waterhouse Coopers. Většina politiků měla být pozvána k výslechu až ve druhé vlně, tedy od 9. do 13. října.

Údajný úplatek přes miliardu korun

Polští vyšetřovatelé se o privatizaci Unipetrolu začali zajímat v souvislosti s podezřením na korupci a škodu, která mohla být způsobena firmě PKN Orlen. Někdejší manažer Orlenu Krzysztof Kluzek totiž tvrdí, že od polského lobbisty Jacka Spyry slyšel o úplatcích 42 miliónů eur (asi 1,2 miliardy korun).

Lobbista Spyra je také tím, komu si údajně o pětimilionový úplatek řekl šéf kabinetu premiéra Doležel. Peníze chtěl prý za to, že takříkajíc "znovu vtáhne do hry" firmu Seta, jejíž zájmy Spyra zastupoval. Seta se chtěla stát partnerem Orlenu v Česku. Této role se ale ujal Agrofert podnikatele Andreje Babiše. Doležel je kvůli domnělé žádosti o úplatek od dubna stíhán pro pokus o podvod.

S Agrofertem a s americkou firmou ConocoPhilips Orlen ještě před získáním Unipetrolu uzavřel smlouvy, na základě kterých měly získat části Unipetrolu. Podle nového vedení Orlenu jsou ale smlouvy pro firmu nevýhodné. Agrofert kvůli nim vede s Orlenem arbitráž.

O prodej Unipetrolu se zajímaly také vyšetřovací komise českého i polského parlamentu. Zatímco ta česká nezjistila žádná pochybení, podle polských poslanců mohla vláda za Unipetrol dostat v přepočtu až o pět miliard více, než nabídl Orlen. Zájemce se však nedostal do užšího kola výběrového řízení.

O Unipetrol zpočátku vyjádřilo předběžný zájem šest firem, do užšího výběru se dostaly tři: PKN Orlen, maďarský MOL a britsko-nizozemský koncern Royal Dutch/Shell. Závaznou nabídku podal jen PKN Orlen.

Se závěrem vyšetřovací komise Sněmovny ale nesouhlasili zástupci ODS. Oznámili také, že chtějí ve vyšetřování pokračovat.