"Je podstatné neustále držet náskok před útočníky. Zatímco některé banky si tento náskok trvale udržují v řádu několika let, jiné s ním hazardují," řekl Právu přední expert na šifry Tomáš Rosa z Matematickofyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Jména konkrétních ústavů, jejichž systémy by hackeři teoreticky mohli být schopni díky svým znalostem napadnout, však žádný z oslovených odborníků nechtěl s ohledem na působení v branži uvést.

"V zásadě jsou všechny bankovní systémy bezpečné při dodržení určitých pravidel," zdůraznil Rosa.

Komerční banka (KB), jejímž asi deseti klientům zloději nedávno ukradli z kont zatím nezveřejněnou částku peněz, patří podle něj mezi ústavy, které se nyní otázkou bezpečnosti zabývají aktivně.

Vysoké náklady a pohodlí klientů

Banky mohou od aktivního rozvíjení a obnovy špičkově chráněných systémů odrazovat vysoké náklady. Pokud mají systém od renomované zahraniční softwarové společnosti, každá jeho aktualizace vyjde na desítky miliónů korun.

"Banky, jež jsou zvyklé pracovat s daleko většími riziky při investicích i poskytování úvěrů, mohou kalkulovat s tím, že je pro ně v případě napadení systému levnější nahradit poškozeným klientům škodu," uvedl expert, který si nepřál být jmenován. Současně upozornil, že služby tuzemských softwarových firem by peněžní ústavy vyšly mnohonásobně levněji.

Kromě zmíněných nákladů ztěžuje bankovním domům jejich rozhodování i fakt, že zavedení nových bezpečnostních prvků je často na úkor pohodlí klienta.

Zástupci všech bank shodně uvádějí, že jejich systémy jsou bezpečné. Třeba eBanka má vlastní vývoj bezpečnostních technologií. Používá dva nezávislé bezpečnostní mechanismy. Autentizaci, kterou se rozumí ověření uživatele, a autorizaci, při níž se ověřuje, zda má přihlašující se člověk skutečně právo provádět operaci.

Klient eBanky si jako nástroj autorizace může vybrat takzvaný PIN kalkulátor (vypadá jako počítačka, která na základě vložených údajů vydá bezpečnostní kód), mobilní telefon či internetovou aplikaci. Z dalších bank například HVB Bank k zajištění internetových aplikací používá výhradně PIN kalkulátor.

Přes internet ovládá účet 1,6 miliónu lidí

Podle České televize zaznamenali podobné potíže s internetovým bankovnictvím jako KB také klienti České spořitelny (ČS). [celá zpráva]

Internet je dnes v Česku nejpoužívanějším kanálem přímého bankovnictví a jeho obliba jako nástroje komunikace s bankou stále roste. Vyplývá to z čerstvého průzkumu agentury NMS pro ČSOB. Zatímco v roce 2003 Češi dávali přednost více GSM a telefonickému bankovnictví, dnes je situace opačná - uživatelé upřednostňují internet. Nejvíce klientů, asi 43 procent, ho přitom kombinuje ještě s jinými kanály komunikace s bankou.

Podle zjištění Práva používá alespoň občas počítač k bankovním operacím či ověření stavu účtu už zhruba 1,6 miliónu klientů českých bank.

Klient musí být opatrný

Odborníci klientům bank doporučují, aby důsledně chránili klientské číslo, heslo či certifikát a neukládali je třeba na pevném disku počítače. Aktivně by měli využívat kombinace různých bezpečnostních prvků, heslo často obměňovat a nikdy se nepřihlašovat do aplikace internetového bankovnictví na veřejnosti, například v internetových kavárnách.

Žádoucí je také používat legální a aktualizovaný operační systém, aktuální antivirový program a tzv. firewall, který umí počítač před napadením zvenčí v drtivé většině případů ochránit. A rozhodně by si lidé měli průběžně kontrolovat své účty.