Článek
Pokud se ale česká rodina přece jen rozhodne vyjet o dovolené za hranice, pak si většinou některý z cenově dostupných, tedy levných, zájezdů vybere.
"Jezdí se do Egypta, Tuniska, v poslední době i do Turecka. To jsou oblasti, kde se platí dolarem, a protože koruna k dolaru posiluje, není třeba se bát, že klient za dovolenou zaplatí přemrštěnou cenu. Navíc takový zájezd do Egypta je často levnější než pobyt třeba na Slapech, máte tam záruku stabilně dobrého počasí i kvalitního jídla," řekl Právu analytik cestovního ruch Jaromír Beránek z firmy MagConsulting.
Cestování na dluh zatím neprorazilo
Cestovní kanceláře lákají zájemce i na možnost zakoupit si u nich výlet do zahraničí na splátky. Takovou službu nabízejí mimo jiné CK Fischer nebo Exim Tours. První splátka se obvykle pohybuje mezi deseti až třiceti procenty ceny zájezdu, další dosahují asi deseti procent. O nabídku cestovat na dluh ale není příliš velký zájem. Ve světě ji využívá asi 12 % klientů, v Česku kolem tří procent.
I když odborníci nepředpokládají, že se ceny zahraničních pobytů ještě výrazně sníží, na jejich poklesu se může výrazně podílet i nabídka prostřednictvím internetu. Cestovkám díky internetu klesají výdaje nezbytné na pořizování např. katalogů nebo na platby za nájemné. Zatím se v Česku přes síť nakupují tři procenta zájezdů. Ve Velké Británii dává takovému výběru přednost 15 % klientů, v USA pětadvacet. Tam se dokonce přes internet prodá 60 % všech letenek.
"V posledních čtyřech letech jsme zaznamenali ohromný nárůst objednávek přes síť. Je to samozřejmě spojeno i s rozvojem internetového bankovnictví. Zatím funguje určitá bariéra, protože klient chce vidět toho, komu své peníze svěřuje. V budoucnu se musí posílit důvěra zákazníků v cestovní kanceláře. Internetový prodej se tak bude dařit renomovaným cestovkám, které se budou moci vykázat mezinárodním, auditovaným certifikátem kvality," shrnul Beránek.
Nejvíce cestují Němci
Z evropských obyvatel cestují nejvíce Němci, líbí se jim i v Česku. V roce 2004 jich podle údajů Českého statistického úřadu u nás v ubytovacích zařízeních přespalo přes milión a půl. S velkým odstupem následují turisté z Velké Británie (650 622), Italové (391 192) a až na čtvrtém místě jsou Američané s necelými třemi sty zájemci o ubytování v České republice.
"Němci mají úplně jiný přístup k životu. Cestování k němu neodmyslitelně patří," dodal Beránek. Zároveň upozorňuje, že hodně vyjíždějí za hranice i němečtí důchodci. Lidé v postproduktivním věku jsou pro cestovní kanceláře (CK) zajímavou klientelou: dvanáct procent všech příjezdů po celém světě patří právě jim.
A jak je to u nás? Čeští důchodci cestují méně. Podle odborníků jen asi šest procent z nich si na zahraniční zájezd dokáže našetřit. Za to se u nás již mnoho let drží jiný fenomén - tak zvané druhé bydlení.
Chaty a chalupy vlastní víc než 13,2 % lidí, v hlavním městě je to dokonce třetina obyvatel. Další zamíří v létě k rodičům či prarodičům na vesnice. Nenaplnilo se tedy očekávání z první poloviny devadesátých let, kdy se předpokládalo, že všichni dáme přednost cestování po světě a druhého bydlení se zbavíme. Udělali to jen někteří.
"Svou polovinu chalupy jsem prodal sestře. Postavil jsem si dům a už jsem neměl čas starat se o dvě domácnosti a ještě udržovat chod firmy. Teď ale s rodinou uvažujeme o koupi třeba garsonky někde na horách. Nechci se ale o nic starat. V pátek přijedeme do vytopeného bytu s teplou vodou, v sobotu vyrazíme do přírody a v neděli byt zamkneme na klíč a odpočatí se vrátíme do civilizace," říká středočeský podnikatel Petr Kopřiva.