Zákoník práce z dílny ministerstva práce a sociálních věcí dává větší vliv velkým odborovým organizacím na úkor malých. Jeho odpůrci tvrdí, že vrací pracovní právo o desítky let zpět a zvažují, že některé pasáže napadnou u Ústavního soudu.

Pro zákon zvedlo ruku 106 ze 178 přítomných poslanců. K přehlasování zamítavého postoje Senátu přitom stačí 101 hlasů. Pokud prezident zákon vetuje, Sněmovna bude o zákonu znovu hlasovat koncem května - na poslední schůzi před volbami.

Norma je podle obhájců modernější než platná úprava z šedesátých let a umožňuje větší smluvní volnost. Podle kritiků by ale zvýšila nezaměstnanost i náklady zaměstnavatelů a sníží jejich konkurenceschopnost.

Výhrady proti normě mají zaměstnavatelé

Zaměstnavatelé dlouhodobě kritizovali, že při přípravě pracovního kodexu jim nebylo dostatečně nasloucháno. Jiný názor ale má ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD), podle nějž je norma vyvážená. Spokojenost s novým zákoníkem vyjádřili i odboráři z Českomoravské komory odbodových svazů.

Podle nové normy by měly odbory kontrolovat bezpečnost práce a při jejím ohrožení by mohly rozhodnout o zastavení výroby. Podle některých podnikatelů tak odboráři chtějí ovlivňovat hospodářskou politiku firem.

ZP zavádí například takzvaná konta pracovní doby. Firmy by tak mohly využívat své pracovníky tehdy, kdy by pro ně měly práci. V době s menším počtem zakázek by lidé měli pracovní dobu kratší. Celkový odpracovaný čas by se sčítal v kontech pracovní doby, nepřesáhl by ale dosud obvyklé množství.