Pokud se pracovník účastní odstraňování následků povodní na vlastní nemovitosti a činí tak pouze ve svém zájmu - aby ochránil svůj majetek - jedná o důležitou osobní překážku v práci a zaměstnavatel mu může poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy. Zaměstnanec se také může s firmou dohodnout, že takto zameškanou pracovní dobu napracuje.

Existuje ještě druhá možnost, že zaměstnanec sice odstraňuje následky povodní na svém majetku, ale ve veřejném zájmu - například když hrozí zřícení budovy. Pak se jedná o překážku v práci z důvodu obecného zájmu a dotyčnému náleží pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.

"Při povodních se také může stát, že zaměstnanec poskytuje osobní pomoc jiné fyzické či právnické osobě a tato činnost zasahuje do jeho pracovní doby. V tom případě je zaměstnavatel povinen poskytnout mu pracovní volno na dobu nezbytně nutnou. Zaměstnanec má zároveň nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku," dodává mluvčí MPSV.

Čas na jednání není zaplacen

Pokud člověk potřebuje v souvislosti s povodněmi pracovní volno, aby si mohl zařídit své důležité osobní, rodinné nebo majetkové záležitosti (například jednání s pojišťovnou), může mu ho zaměstnavatel poskytnout bez náhrady mzdy. Společně se mohou také dohodnout, že si zaměstnanec takto zmeškanou pracovní dobu napracuje.

Jestliže se člověk nemůže dostat do práce z důvodu přerušení provozu hromadných dopravních prostředků nebo z tohoto důvodu dorazí do práce pozdě, poskytne mu zaměstnavatel pracovní volno bez náhrady mzdy, uvedla Beránková.

Jak se postupuje při přerušení práce

"V případě, že povodeň postihne zaměstnavatele a ten musí přerušit práce, je nezbytně nutné, aby se - pokud je to možné - pokusil převést zaměstnance na jinou práci. To může učinit i bez jeho souhlasu, a to na dobu nezbytně nutnou," upozornila Beránková.

Pokud firma nemůže zaměstnance převést na jinou práci, jedná se podle mluvčí o překážku v práci a zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši 60 procent průměrného výdělku.

Pokud firma není postižena povodněmi, ale nemůže přidělovat zaměstnancům práci v důsledku pozastavení dodávky surovin, energie apod. a nemůže zaměstnance ani převést na jinou práci, pak se jedná o překážku z důvodu prostoje. V tom případě náleží pracovníkům náhrada mzdy ve výši 80 procent průměrného výdělku.

Potřebné informace dostanou lidé nejen na obecních úřadech, ale mohou se obracet i na úřady práce, inspektoráty práce či příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, dodala Beránková.