"Česká ekonomika je dvourychlostní," upozornil analytik PPF Pavel Kohout. Na jedné straně podle něj stojí přímé zahraniční investice, které se těší dotacím a daňovým prázdninám. Na straně druhé stojí domácí sektor, který žádných výhod nepožívá, daně platit musí a navíc je zatěžován stále větším břemenem regulací, vyhlášek a předpisů, podotkl.

Pokles počtu podnikatelů na počátku roku byl podle některých ekonomických expertů spíše administrativní záležitostí než odrazem špatných podnikatelských podmínek v Česku. Zástupci podnikatelů se ale domnívají, že za pokles mohla zejména daňová úprava, která zavedla takzvanou minimální daň. Zhruba 141 tisíc českých podnikatelů vykazuje ztrátu. Dalších přibližně 660 tisíc živnostníků vykazuje pouze tak nízké příjmy, aby nemuseli platit více než minimální daň.

Úbytek podnikatelů se týká především malého a středního podnikání, velké podniky relativně prosperují, míní prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. "V ČR je bohužel mnohem pohodlnější být zaměstnán, nejlépe pak ve státní správě," řekl Drábek. Zástupci podnikatelů snížení připisují menší podpoře malého a středního podnikání v porovnání s podmínkami zahraničních investorů.

Počet živnostníků bude i nadále klesat

Živnostníci očekávají, že jejich stavy budou řídnout i letos. Vedle minimální daně a vyššího sociálního a zdravotního pojištění kritizují hlavně povinnost platit zaměstnancům prvních 14 dnů nemocenskou místo státu.

Resort financí tvrdí, že opatření bude vyváženo snížením sociálních odvodů. Podle Hospodářské komory to přesto může ohrozit existenci některých malých podniků, například v době chřipkové epidemie.