Článek
Následovat mají konzultace s radou guvernérů ECB a v Evropském parlamentu (ECB), uvedla Rada EU na Twitteru.
Definitivní potvrzení ve funkci se čeká v říjnu, kdy končí mandát dosavadnímu šéfovi ECB Draghimu.
The #ECOFIN just adopted a formal recommendation to nominate Christine @Lagarde as a candidate for @ECB president.
— EU Council Press (@EUCouncilPress) 9. července 2019
Next step: consultation of @ECB governing council and @Europarl_EN. Final appointment by European Council in October.
Dlouhodobě se přitom spekulovalo, že by Draghiho mohl nahradit guvernér finské centrální banky a člen rady guvernérů ECB Olli Rehn, případně jeho kolega z rady guvernérů, šéf německé Spolkové banky Jens Weidmann.
Rada guvernérů je orgán ECB složený z guvernérů centrálních bank jednotlivých zemí eurozóny. Evropští politici se však na summitu v Bruselu rozhodli dát přednost kandidátce, která dosud stála mimo ECB.
Jak Draghi, tak Rehn v poslední době naznačovali možnost snížení úrokových sazeb. Úrokové sazby má přitom již v tuto chvíli eurozóna velmi nízké, základní sazba je dokonce na nule. Diskontní sazba, kterou centrální banka úročí přebytečnou likviditu, je dokonce záporná. Proto se očekávalo spíše jejich zvýšení.
Centrální banka praktikovala mimořádná stimulační opatření čtyři roky, čímž chtěla oživit ekonomiku. Následně začala připravovat trhy na zpřísňování měnové politiky. Nyní však opakovaně signalizuje, že tento scénář vzal za své v důsledku obchodní války.
Podle ekonoma společnosti Czech Fund Lukáše Kovandy je Lagardeová pro trhy zárukou kontinuity a předvídatelnosti. „V tomto smyslu uvítají, že volba padla právě na ni. Otázkou však je, do jaké míry bude Lagardeová – vzděláním právnička – schopna přicházet s novými přístupy k měnověpolitické stimulaci, pokud ty stávající nenaplní očekávání,” podotkl.