Článek
Novinky tento týden nesprávně uvedly, že Macron měl na mysli minimální mzdu v jednotné výši pro všechny státy EU.
Na chybu upozornil v pátek deník Právo v článku Jana Kellera, v němž autor upozornil na zavádějící formulaci ve zprávě samotné ILO, z níž čerpaly kromě Novinek i další česká a evropská média.
Francouzské velvyslanectví v té souvislosti požádalo Novinky o zveřejnění následujícího textu:
Francie navrhuje, aby každý členský stát EU zavedl svou minimální mzdu. V současné době totiž všechny členské státy minimální mzdu nemají (6 států ji nemá).
Každá minimální mzda by byla přizpůsobena podmínkám dané země, slučovala by se tedy s její konkurenceschopností.
Tento návrh má trojí cíl:
Tento návrh má trojí cíl: 1. Snížit chudobu v jednotlivých zemích, za jejíž hranici je nejčastěji považováno 60 % mediánu mezd.
Tento návrh má trojí cíl: 1. Snížit chudobu v jednotlivých zemích, za jejíž hranici je nejčastěji považováno 60 % mediánu mezd. 2. Sbližovat životní úroveň občanů EU.
Tento návrh má trojí cíl: 1. Snížit chudobu v jednotlivých zemích, za jejíž hranici je nejčastěji považováno 60 % mediánu mezd. 2. Sbližovat životní úroveň občanů EU. 3. Sbližovat hospodářství členských států, a bojovat tak proti nedostatku pracovní síly v zemích střední a východní Evropy a proti poklesu počtu obyvatel.
Česká republika již má minimální mzdu zavedenou a o jejím zvyšování rozhoduje česká vláda.
Pro francouzského prezidenta navíc vytváření sociálního a hospodářského modelu zítřka v Evropě nespočívá jen v zavedení minimální mzdy. Musíme si také stanovit cíle: především, abychom byli na špici v oblasti inovací a vytváření hodnot zítřka. To znamená, že chceme Evropu, která ve velkém investuje do digitálních odvětví, umělé inteligence a průmyslu udržitelného z hlediska životního prostředí, a také Evropu, která má slušný rozpočet na vzdělávání, výzkum i průmyslové politiky. Stanou se tak jádrem tohoto cíle, jímž je růst Evropy i v budoucnu.