„Vláda rozhodla o tom, že nebude poskytovat další moratoria. Na konci roku 2021 bude ukončeno moratorium pro těžaře, které bylo nastaveno v roce 2017 a to garantovalo, že se nebudou zvedat poplatky. Bez pětiletých moratorií se budou moci zvedat poplatky za těžbu,“ vysvětlil Havlíček.

Rok 2021 se týká velkých těžařů, kteří těží uhlí, plyn a ropu. Pro ty, kteří těží stavební materiály, bude platit až rok 2024.

Podle ministerstva průmyslu a obchodu je v souvislosti s vývojem tržních cen některých nerostů moratorium nepřiměřené a pro stát jako vlastníka nerostného bohatství nevýhodné.

Ekologické organizace chtějí poplatky zvýšit

Ekologické organizace dlouhodobě požadují bezodkladné zrušení moratoria a zvýšení poplatků z těžby uhlí. Moratorium na zvýšení kritizovaly. „Nízké poplatky a zákaz jejich zvyšování jsou nevýhodné pro stát a občany,” řekl v loňském roce Jiří Koželuh z Hnutí Duha.

„Stát tak ročně přichází o miliardy korun, které by mohl použít zejména na transformaci regionů spojených těžbou uhlí a pomoc lidem najít nové uplatnění,” dodal.

„U hnědého uhlí ze současného stavu profituje jen velmi úzká skupinka uhlobaronů. U lithia pak odklad možnosti zvýšení poplatků na rok 2022 hrozí podobnou situací, kdy stát bude mít mizivé příjmy z lukrativního byznysu se státním majetkem,” uzavřel Koželuh.

Firmy odvedly 930 milionů

Na tvorbě novely se podílel Český báňský úřad. Jeho mluvčí Bohuslav Machek za jednu ze stěžejních změn z pohledu úřadu už dříve označil stanovení data, do kdy nejpozději mají těžební organizace mít na bankovním účtu veškeré peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou.

Tuto povinnost měli podle únorové verze dokumentu mít ke dni trvalého ukončení dobývání ložiska, nejpozději však do 30. června 2035. Ve verzi dokumentu pro vládu je nejzazší termín pro všechny druhy uhlí a některé další nerosty zkrácen do 30. června 2022, pro zbytek pak do 30. června 2025.

Firmy, které v Česku odvádějí poplatky z těžby nerostných surovin, odvedly předloni státu a obcím na úhradách z vydobytých nerostů téměř 930 milionů korun. Meziroční nárůst byl více než dvojnásobný.

Podle ministerstva průmyslu se ve výši odvodů projevila legislativní úprava, která začala být účinná na začátku roku 2017. Tehdejší vláda v ní schválila dvojnásobné zvýšení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů proti výši odváděné v roce 2013. Výjimku tvoří radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn, černé uhlí a hnědé uhlí dobývané hlubinným způsobem, kde zůstala výše výnosu zachována.