„Zemědělci jsou vystaveni kritice, že ničí půdu a spodní vodu a tak dále. Není to pravda," zdůraznil Babiš.

Dodal, že dvě třetiny vypěstované řepky se používají na výrobu potravin, například olejů na smažení nebo majonézy. Na výrobu biopaliv se podle něj spotřebuje třetina řepky.

Pěstování řepky je pro zemědělce výhodné kvůli výkupním cenám. Přírodovědci naproti tomu upozorňují, že se půda při jejím pěstování velmi vyčerpává.

Osevní plocha řepky se poprvé od roku 2015 snížila

Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) k tomu nicméně podotkl, že řepka prospívá půdě a zadržuje vodu v krajině.

Jedním z největších zpracovatelů řepkového semene a výrobcem metylesteru, který se přimíchává do bionafty, je společnost Preol z holdingu Agrofert, který Babiš převedl v roce 2017 do svěřenského fondu.

Byznys s řepkou je lukrativní hlavně díky podpoře biopaliv

Na sněmu v Brně byla řeč i o potravinové a zemědělské soběstačnosti České republiky. Tu Babiš označil za „katastrofální“.

„Každý stát se má dlouhodobě zasadit o to, aby uživil svoje obyvatele. Máme 30 let od revoluce. V 90. letech, kdy nebyla vize v zemědělství, politici řekli, že si vše dovezeme. Máme tady největší koncentrace řetězců a zásadní chyba byla umožnit cizincům kupovat půdu. To v Maďarsku nebo Polsku neexistuje,“ řekl Babiš.

Uvedl, že Česko dováží vepřové i kuřecí maso, ale i vejce a další zemědělské produkty.

Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek novinářům řekl, že soběstačnost země ve výrobě vepřového masa se pohybuje mezi 36 až 38 procenty, u drůbežího je to 55 procent, u vajíček 60 procent a u mléka kolem 85 procent.