Od roku 2014 do roku 2018 se celková výměra sadů v České republice snížila o 3573 hektarů, tedy zhruba o pětinu. Další až tři tisíce hektarů sadů budou muset sadaři zřejmě zlikvidovat v příštích několika letech.

Například ještě v roce 2014 se jabloně v ČR pěstovaly na ploše 9023 hektarů, v roce 2018 jich bylo už jen 6874 ha. Slivoně a švestky se pěstovaly na ploše 2126 ha, o pět let později byla jejich výměra téměř o čtvrtinu menší (1711 ha). Ještě výrazněji ubylo výsadeb ořešáků, maliníků a ostružiníků.

Zavedení ruského embarga na dovoz ovoce a zeleniny v roce 2014 způsobilo, že se velká část polských dodávek ovoce, která dříve končila v Rusku, přesunula na český trh.

Český ovocnář vyšlechtil jablka, která chutnají po banánech

Levné polské dovozy zejména jablek srazily v ČR farmářům ceny a pěstování se pro ně stává nerentabilní. Pěstitelé proto snižují plochy, likvidují staré sady, ale nové už téměř nevysazují.

„Očekáváme, že během tří let dojde k poklesu ploch ovocných sadů o další dva až tři tisíce hektarů,“ řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

FOTO: Jaroslav Soukup, Novinky

Podle něj se kromě špatné rentability na úbytků sadů podílí i nedostatek sezonní pracovní síly a stále častěji i negativní vlivy počasí. „Zlikvidované plochy sadů nahradí polní plodiny, jako je řepka a obilí, které nepotřebují ruční práci, nejsou tak investičně náročné a náchylné na výkyvy počasí jako ovoce a mají stabilnější výnosy i ceny,“ vysvětlil Ludvík.

Zemědělci se chovají ekonomicky a za situace nedostatku pracovní síly, nízkých cen placených zpracovatelským průmyslem a obchodními řetězci pěstují jiné plodiny než ovoce. ČR se tak stává stále více závislé na dovozech ovoce.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Například u jablek pochází polovina všech dovozů do ČR z Polska. „Jejich cena je nižší, polští pěstitelé mají úlevy na daních i pojištění a řadu dalších podpor. Jednodušší je i systém získávání pracovních povolení pro sezonní dělníky. Kromě jablek se k nám z Polska vozí zejména jahody,“ uvedl Ludvík.

Ministerstvu zemědělství se tak zřejmě nepodaří naplnit dílčí cíl, který si stanovilo v roce 2016 ve své strategii do roku 2030, kdy v roce 2020 mělo být v ČR 15 tisíc hektarů ovocných sadů. „Už teď je téměř jisté, že za rok u nás nepřibude 1000 hektarů sadů, aby se tento cíl splnil,“ konstatoval Ludvík.

Sady mizí i jinde

Ovocné stromy v roce 2017 zabíraly v celé EU téměř 1,3 milionu hektarů, tedy zhruba procento využívané zemědělské půdy. Na třetině se rozkládaly sady jabloní, na další pětině pomerančovníky. Zbytek tvořily broskvoně, další citrusovníky, hrušně a meruňky.

Nejvíce sadů, rovná třetina, bylo ve Španělsku, dalších 22 procent v Itálii a 13 procent v Polsku, které dominuje v pěstování jablek, Španělé vedou s citrusy, broskvemi i meruňkami a Itálie pěstuje nejvíc hrušek.

Španělsko, ItáliePolsko jsou ovocnářskými velmocemi EU. Před dvěma týdny to potvrdil Eurostat, podle něhož se na území zmíněných států v roce 2017 nacházely dvě třetiny ovocných sadů v celé Unii.