„Cílem rekodifikace veřejného stavebního práva je dosavadní široké uplatňování dodatečného povolení zrušit či výrazně omezit,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Podle ní jde o dvě kategorie černých staveb – nikdy nepovolených staveb a staveb sice povolených, avšak provedených v rozporu s veřejnoprávním oprávněním.

Často chybí peníze

Ze šetření prvostupňových obecných stavebních úřadů, které provedl Ústav územního rozvoje, vyplývá, že například v roce 2017 dodatečně povolené stavby podle stavebního zákona tvořily asi 20 procent z celkově vydaných oprávnění k provedení stavebního záměru (ohlášení, stavební povolení, veřejnoprávní smlouva nahrazující povolení) těchto úřadů.

Podle odborníků bude ale skutečný počet podaných žádostí o dodatečné stavební povolení daleko vyšší. Stavebníkovi totiž podáním žádosti o dodatečné povolení automaticky nevzniká nárok na jeho vydání.

Úřady již nyní černou stavbu zpětně povolit nemusí a mohou ji nechat zbourat. Problémem jsou však finance. V rozpočtech obcí na to nejsou většinou peníze.

Ministerstvo si uvědomuje, že tento institut umožňuje v široké míře obcházet zákon ministryně Klára Dostálová

V případě, kdy vlastník stavby neprovede nařízené práce, tedy třeba odstranění stavby, ve stanovené lhůtě, je povinen zajistit tyto práce na své náklady správní orgán, který rozhodnutí vydal, tj. obecní úřad, jenž je stavebním úřadem. Náklady spojené s exekucí správní orgán vymáhá po vlastníkovi.

V praxi však úřady k výkonům rozhodnutí často nepřistupují se zdůvodněním, že obec nemůže uvolnit potřebné peníze, zejména v případech, kdy není předpoklad uhrazení nákladů na demolici majitelem černé stavby. Nebo v případě, kdy jde o výkon rozhodnutí v jiné obci, která nemá vlastní stavební úřad a spadá do správního území obce se stavebním úřadem.

V návrhu věcného záměru nového stavebního zákona, který ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) rozeslalo 31. ledna do meziresortního připomínkového řízení, je problematika dodatečného stavebního povolení již nastíněna. „Ministerstvo si uvědomuje, že tento, v dnešní době velmi často zneužívaný institut, umožňuje v široké míře některým investorům obcházet zákon a nedodržovat podmínky vydaných stavebních povolení,“ uvedla Dostálová.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO)

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO)

FOTO: Jan Handrejch, Právo

V praxi je pak podle ní následně v rámci řízení o nařízení odstranění stavby podána žádost o dodatečné povolení stavby, často velmi účelově a bez náležitých podkladů, a to i opakovaně, a dochází k velmi zdlouhavému řízení o možnosti povolení takové stavby.

Z velké většiny totiž jde o pokusy investorů „protlačit“ stavební záměry nebo jejich změny, které pro rozpor s veřejnými či soukromými zájmy není možné povolit.

Podáním žádosti o dodatečné povolení stavby však nevzniká investorovi nárok na vydání tohoto povolení.

„V této chvíli je navrhováno, aby do budoucna nebylo vůbec možné ‚černé novostavby‘ dodatečně povolovat; u nich by mělo být vždy nařízeno jejich odstranění. Dodatečné povolení by zřejmě přicházelo v úvahu pouze u staveb, které budou prováděné či provedené v rozporu s rozhodnutím o povolení stavby,“ potvrdila mluvčí MMR Veronika Vároši.

Chátrající stavby

Finanční prostředky nechybí pouze na odstraňování černých staveb, ale také na stavby, u kterých vlastníci neplní svou zákonnou povinnost, a to udržovat stavbu po celou dobu její existence v dobrém technickém stavu. Nečinností majitelů dochází k chátrání, a stavby tak mohou být nebezpečné pro okolí.

Vlastníkům staveb je pak stavebními úřady nařizováno neodkladné odstranění stavby, zabezpečovací práce, nezbytné úpravy nebo udržovací práce. K těmto postupům stavební úřady přistupují ve veřejném zájmu například v případě ohrožení životů osob nebo zvířat.

Proto MMR připravilo program, který finančně podpoří výkony rozhodnutí, na jejichž plnění je výrazný veřejný zájem.