Nejsilnější odpůrci GMO ve vědě se vyznají ze všech nejméně. Věří ale, že tomu je přesně naopak, že právě oni jsou ti nejfundovanější odborníci. Právě to vyplynulo ze zmíněné studie.

Jeden z autorů výzkumu Philip Fernbach z University of Colorado se domnívá, že výsledky ukazují na určitý vzorec v psychologii extremismu. „Abyste zastávali tyto silné názory proti vědeckému konsenzu, do určité míry musíte mít nedostatek znalostí,“ uvedl.

Čím extrémnější postoj, tím méně znalostí

Účastníci amerických, francouzských a německých reprezentativních výzkumů byli nejprve dotazováni na svoje postoje ke GMO. Následně měli podle instrukcí odpovídat na otázky z testu vědecké gramotnosti. Například: „Obyčejná rajčata nemají geny, zatímco geneticky modifikovaná mají geny.“ (nepravda) Nebo: „Kyslík, který dýcháme, pochází z rostlin.“ (pravda)

„Zjistili jsme, že s rostoucí extrémností odporu (vůči GMO) klesaly objektivní znalosti, ale subjektivní hodnocení vlastních znalostí stoupalo,“ řekl Fernbach. „Když toho moc nevíte, je těžké odhadnout, kolik toho víte,“ dodal s tím, že právě nesprávný pocit, že problematice rozumějí, je může odradit od toho, aby se dále vzdělávali a snažili se vyhledat si objektivní informace, které by jejich pohled mohly změnit.

Šíření nepodložených teorií o GMO může mít i vážné negativní důsledky. Například v roce 2002 v jižní Africe propukla potravinová krize. Tehdejší prezident Zambie odmítl potravinovou pomoc, protože šlo o geneticky modifikovanou kukuřici a sóju.