„Vzrůstající napětí v globálních obchodních vztazích, zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech amerických i v mnoha rozvíjejících se zemích či narůstající politická rizika ovlivňují ekonomický sentiment a mohou narušit silný ekonomický růst, respektive jeho udržitelnost ve střednědobém horizontu,” uvedlo ministerstvo financí mezi důvody zhoršení výhledu.

Znepokojující je podle resortu zpomalení tempa růstu světového obchodu i investic. Cena ropy navíc dosáhla nejvyšší úrovně za poslední čtyři roky.

Nejistota kolem brexitu

Ekonomický růst v eurozóně i v Evropské unii byl v roce 2017 nejrychlejší za uplynulých 10 let. Od začátku letošního roku se však zvolňuje a podobný vývoj se vzhledem k napojení na evropskou ekonomiku čeká i v Česku.

 Odhady ministerstva financí
(v závorce uvedeny odhady z předchozí červencové predikce):
 2017odhad 2018odhad 2019
HDP4,33,0 (3,2)2,9 (3,1)
Průměrná míra inflace2,52,2 (2,2)2,3 (2,3)
Nezaměstnanost2,92,3 (2,3)2,3 (2,3)
Zdroj: MF

„Specifickým rizikem pro Evropskou unii je skutečnost, že navzdory blížícímu se datu vystoupení Spojeného království z Evropské unie nejsou zřejmé ani předvídatelné nové podmínky vzájemných vztahů,” dodal mluvčí financí Michal Žurovec.

Letos by měl být podle ministerstva hospodářský růst tažen investicemi, které jsou podpořeny penězi z evropských fondů a potřebou firem inovovat technologické vybavení. Úřad připomněl nerovnováhy na trhu práce a pokles relativní ceny kapitálu vůči ceně práce.

„V roce 2019 již převezme roli hlavního tahouna hospodářského růstu opět spotřeba domácností, která bude reflektovat silnou mzdovou dynamiku při extrémně nízké míře nezaměstnanosti i razantní zvýšení důchodů," píše se v prognóze.

Průměrnou míru inflace letos ministerstvo financí očekává 2,2 procenta, stejnou jako v červenci. Loni byla průměrná inflace 2,5 procenta.