Podle odhadu Eurostatu se v celé evropské osmadvacítce nachází 16,657 miliónu nezaměstnaných lidí. Z toho 13,22 miliónu nezaměstnaných připadá na eurozónu.

Nejnižší nezaměstnaností se i nadále pyšní Česká republika, kde práci shání 2,5 procenta lidí starších 15 a mladších 74 let. V Německu a Polsku jde o 3,4 procenta lidí.

Nejvyšší míru nezaměstnanosti i nadále zaznamenává Řecko, jehož statistika však vychází z červnových čísel. Podle nich tamní míra nezaměstnanosti dosahuje 19,1 procenta. Poměrně vysoká je ještě nezaměstnanost ve Španělsku, kde je bez práce 15,2 procenta lidí. V Itálii v srpnu nezaměstnanost klesla o 0,5 procentního bodu pod desetiprocentní hranici na 9,7 procenta.

Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce
Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. Rozdílnou metodiku používá Český statistický úřad (ČSÚ).
ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních.
Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt.
Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety.