Míra nezaměstnanosti v Česku je nejnižší z celé EU, přesto podle analytiků může ukazatel klesat ještě níž. Totéž předpokládá i poslední prognóza OECD. [celá zpráva]

„Nezaměstnanost během druhé poloviny letošního roku pravděpodobně ještě poklesne. Ochota podniků nabírat nové zaměstnance je totiž stále velmi vysoká,” řekl Novinkám analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Nezaměstnanost v Česku

Nezaměstnanost v Česku podle ÚP

FOTO: David Ryneš, Novinky

„Dno míry nezaměstnanosti pro ČR jako celek vidím kolem dvou procent, což neznamená, že regionálně nemůže nezaměstnanost poklesnout i výrazněji - například podíl nezaměstnaných osob v okrese Rychnov nad Kněžnou činil v červnu jen 1,1 procenta,” upozornil ekonom. Ve zmíněné lokalitě stahuje volnou pracovní sílu závod automobilky Škoda v Kvasinách.

Statistiky nezaměstnanosti
Míru nezaměstnanosti sledují v Česku dvě hlavní statistiky. Obecná míra nezaměstnanosti, kterou zveřejňuje ČSÚ a podíl nezaměstnaných osob, které vychází z dat úřadů práce.  ÚP vychází z počtu registrovaných žadatelů na úřadech, statistici z šetření v domácnostech. Ve statistice ČSÚ se zobrazuje vliv části ekonomicky neaktivní populace. Podle posledních dat ČSÚ byla nezaměstnanost v květnu 2,3 procenta, podle statistiky MPSV z června to bylo 2,9 procenta. S ostatními zeměmi EU se srovnává podle metodiky ČSÚ/Eurostatu.

„V dohledné může nezaměstnanost ještě poklesnout a přepsat tak historické minimum na úrovni 2,7 procenta,” soudí hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Tempo poklesu ale podle ní bude zřejmě pomalejší, než tomu bylo dosud.

Česká ekonomika podle ní už překonala laťku plné zaměstnanosti a dostala se do fáze přezaměstnanosti. „To znamená, že na trh práce se vrací a nebo zcela poprvé vstupují osoby z tzv. pracovní rezervy. Jsou to většinou studenti, kteří se rozhodnou pracovat už během studia, pracující důchodci, ženy na rodičovské dovolené, které rády kývnou na částečný pracovní úvazek,” popsala.

Nižší než v Japonsku

„Když nechtějí firmy přijít o zakázky a chtějí dál rozšiřovat výrobu, musí se situaci na českém trhu práce přizpůsobit a najímat i nekvalifikované osoby, kterým by za jiných okolností práci nenabídly. Proto počet zaměstnanců může ještě dál růst a nezaměstnaných ubývat. Jen v červnu se přes úřady práce nabízelo více než 300 tisíc volných míst a nezaměstnaných schopných nastoupit do práce bylo jen zhruba 202 tisíc,” uzavřela ekonomka.

Míra nezaměstnanosti ve vybraných zemích EU

Míra nezaměstnanosti ve vybraných zemích EU podle ČSÚ/Eurostatu.

FOTO: David Ryneš, Novinky

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda připomněl, že česká nezaměstnanost je nižší než v Japonsku, což je země, kde se často mluví o přezaměstnanosti. „Firmy a podniky se kvůli přehřátému trhu práce ocitají pod tlakem a doslova luxují úřady práce. Přijímají i pracovníky, po kterých by za normálních podmínek nesáhly,” shoduje se s Horskou. Svoji roli podle něj také může hrát zvyšování minimální mzdy, které zatraktivňuje práci před pobíráním sociálním dávek či nárazovým melouchařením.

„Není ovšem důvod, aby nezaměstnanost nemohla klesnout níže. V Austrálii v roce 1950 činila jen 0,4 procenta. V Německu klesla pod jedno procento na několik roků počátkem 60. let. V Japonsku se takřka po celá 60. léta pohybovala míra nezaměstnanosti v pásmu od jednoho do 1,5 procenta. Citelně pod úroveň dvou procent klesla třeba také ve Švýcarsku v prvních letech tohoto milénia,” shrnul Kovanda.

Kdo chce, práci najde

Ekonom Štěpán Křeček ze společnosti BH Securities se nicméně domnívá, že nezaměstnanost měřená ČSÚ již příliš prostoru k dalšímu poklesu nemá a odpovídá stavu plné zaměstnanosti.

„V ekonomice rozlišujeme různé typy nezaměstnanosti. V současnosti v podstatě neexistují strukturální, cyklická a sezónní nezaměstnanost. Jediný typ nezaměstnanosti, který přetrvává, je frikční nezaměstnanost. Ta souvisí se snahou lidí hledat si lepší zaměstnání, než mají doposud. Frikční nezaměstnanost navyšuje špatně fungující realitní trh, protože mnohé práce jsou ve městech, které jsou kvůli vysokým cenám nemovitostí obtížně dostupné,” komentoval.

ČR se podle něj nyní nachází ve zcela výjimečné situaci, kdy práci může sehnat prakticky každý, kdo o to projeví zájem. „Lidé, kteří dnes nepracují, tak v drtivé většině případů činí z vlastní vůle a trh práce jim přitom neklade žádné překážky. Zaměstnavatelé dokonce musí snižovat nároky na zaměstnance a zlepšovat mzdové ohodnocení. Velký boom zažívá systém zaměstnaneckých benefitů a odměn,” uzavřel Křeček.