Přísnější pravidla hypoték: S 30 tisíci čistého dosáhne Pražan sotva na garsonku

Nová pravidla ČNB požadují, aby celkový dluh klienta banky nepřesahoval devítinásobek ročního čistého příjmu a současně měsíční splátka dluhů byla nejvýše 45 procent měsíčního čistého příjmu. V níže uvedených příkladech počítáme s tím, že člověk nemá jiné dluhy než hypotéku.

Nejvyšší průměrná mzda je v Praze, kde podle statistiků dosahuje více než 38 tisíc korun hrubého měsíčně, což je bezmála 29 tisíc čistého. Podle nových pravidel ČNB, které určují jako nejvyšší hypotéku devítinásobek ročního čistého příjmu, by si tak člověk s touto mzdou mohl vzít úvěr na bydlení v maximální výši 3,13 miliónu korun.

V celé zemi pak průměrná mzda dosahuje 30 265 korun hrubého, což je zhruba 23 tisíc korun čistého. S tímto příjmem si člověk může vzít hypotéku nejvýše 2,48 miliónu. Jak ale upozorňují statistici, dvě třetiny lidí pobírají méně než průměrnou mzdu, a hodnota maximální výše hypotečního úvěru se tak dramaticky snižuje.

Navíc je třeba počítat s dřívějším omezením, podle kterého banky už většinou neposkytují víc než 80 procent hodnoty zastavované nemovitosti. Pětinu částky tedy musí mít člověk naspořenou. Nová pravidla ČNB mají zamezit tomu, aby omezení lidé obcházeli pomocí spotřebitelských úvěrů.

Průměrný Pražan by tak za nových podmínek mohl při uvážení maximální výše úvěru a dramatického růstu cen nemovitostí pomýšlet tak maximálně na nově vystavěnou garsonku, případně větší, ale starší panelákový byt.

Na realitním webu Sreality.cz lze například najít starší byt 2+kk v Modřanech o velikosti 41 metrů čtverečních za 2,8 miliónu korun, nový byt 2+kk na Praze 9 o velikosti 54 metrů čtverečních zde developer inzeruje už za 4,8 miliónu.

I podle dat developerů vyskočila průměrná cena nového bytu 2+kk v Praze na pět miliónů Kč. Při osmdesátiprocentní hypotéce by tak na jeho pořízení žadatel potřeboval půjčit čtyři milióny, tedy víc, než je maximální strop odvíjející se od průměrné mzdy.

„Z výpočtů v podstatě vyplývá, že jeden žadatel o hypotéku v Praze sotva dosáhne na garsonku. Opatření jsou o něco mírnější než banka původně avizovala, ale stejně poměrně velkou část lidí odstřihnou od možnosti pořídit si vlastní bydlení,” řekla Novinkám mluvčí developerské firmy Central Group Marcela Fialková.

Vysoké ceny bytů v Praze potvrzuje i nedávná studie firmy Deloitte, podle které se průměrné ceny nových i starých bytů vyšplhaly na 76 500 korun za metr čtvereční a za rok stouply asi o 18 procent.

Pro pořízení bytu ve velkých městech však nastává podobná situace i mimo českou metropoli. Vrátíme-li se k příkladu ze začátku textu, člověku s průměrným příjmem by hypotéka 2,48 miliónu a 500 tisíc v hotovosti stačila na pořízení nového bytu leda v Ostravě (průměrná cena 2,95 miliónu). Severomoravská metropole patří přitom v cenách bydlení k nejlevnějším krajským městům.

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské mohou nová kritéria omezit přístup k hypotékám zejména takzvaným singles s nižším příjmem (například mladí lidé na začátku kariéry) či mladým rodinám s dětmi žijícím z jednoho příjmu. Pro ty se bydlení v Praze, Brně a okolí, kde ceny nemovitostí jsou vzhledem k příjmům vysoké, stane doslova nedostupným.

„Singles a mladé rodiny budou proto odkázáni bydlet déle, ne-li po celý život, v nájmu. Ceny nájmů, dokud se bude ekonomice a spotřebitelům dařit, porostou ve velkých městech a jejich okolí ještě výrazně rychleji,” tvrdí Horská.

Ve zbytku Čech to nebude vzhledem k nižším cenám nemovitostí zas tak velký problém. I pro mladé zde je ale řešení, a to žádat o úvěr společně s partnerem nebo požádat o finanční pomoc rodinu.