„Argentinské úřady naznačily, že mají zájem čerpat první tranši z dohody,“ uvedl MMF ve čtvrtek.

Rozhodnutí prezidenta Mauricia Macriho požádat MMF o půjčku bylo v zemi silně kritizováno, proti jsou tři čtvrtiny občanů. MMF je v zemi kritizován za ekonomické zhroucení v roce 2001 poté, co ukončil další pomoc.

Šéfka MMF Christine Lagardeová poblahopřála Argentině, že se podařilo dosáhnout dohody o podmínkách půjčky. Macri a Lagardeová uvedli, že omezení veřejných výdajů má srazit inflaci, která je nejvyšší mezi zeměmi G20, přičemž země by měla mít už v roce 2020 nedeficitní rozpočet.

Macri řekl, že aktuální půjčka umožní jeho zemi posílit růst a rozvoj, aby se země vyhnula krizím, jaké potkaly Argentinu v minulosti. Například mezi lety 1975 a 1990 za vlády junty klesl příjem na hlavu o 20 procent.

Privatizace a otevření volného trhu v devadesátých letech nepřinesly kýžené výsledky a v letech 1998 až 2002 zažila Argentina další rozsáhlou ekonomickou krizi.

Inflace v desítkách procent

Pak následoval růst, ale v druhé dekádě nového tisíciletí se země opět dostala do problémů, už v roce 2016 se inflace vyšplhala na 40 procent a od začátku roku se drží nad 20 procenty, v květnu byla 25,4 %. Argentinská centrální banka pak ve třech krocích zvýšila základní úrokovou sazbu, která od začátku roku činila 27 procent, na 40 procent s cílem snížit inflaci na 15 procent.

K situaci přispívá i posilování dolaru, uvedl analytik Win Thin ze společnosti Brown Brothers Harriman. Dolar se nyní prodává za 25 pesos, přičemž na konci dubna byl na 20 pesos a na konci loňského roku pod osmnácti pesos.