Dostavba D4 začne nejdříve za dva roky. „V horizontu tří až šesti let se výrazně omezí evropské prostředky na výstavbu dálnic. Musíme se proto připravovat na jiné modely financování, jako je právě PPP,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok.

Dodal, že do budoucna by stát mohl formou PPP projektu stavět i další úseky dálnic. Podmínkou podle něj je, že půjde o ucelený úsek dálnice v délce aspoň 30 km s platným územním rozhodnutím. „V úvahu přichází například D35 nebo D6,” dodal Ťok.

Zájemci mohou podávat žádosti o účast do 2. července. Následně proběhne  vyhodnocení a omezení počtu účastníků na čtyři uchazeče na základě počtu obdobných realizovaných PPP projektů. „Čtyři konsorcia s nejvíce referenčními PPP projekty budou následně vybrána k dalšímu jednání se zadavatelem v soutěžním dialogu,” doplnilo ministerstvo.

Ministerstvo předpokládá, že za stavbu dálnice a její provoz zaplatí vítězi kolem 25 miliard korun. „Vítězný uchazeč dálnici nejen dostaví, bude zároveň hlídat kvalitu odvedené práce a 25 let zajišťovat i její provoz a údržbu, předávat dálnici státu musí v bezvadném stavu,“ uvedl Ťok.

Původní podmínky byly diskriminační

Vláda schválila záměr ministerstva dostavět zbývající část D4 pomocí PPP v lednu 2016. Ministerstvo dopravy uzavřelo v následujícím roce smlouvu se sdružením společností White&Case, Česká spořitelna a Obermeyer Helika, které státu pomáhají s přípravou projektu a výběrem koncesionáře.

Ministerstvo dopravy muselo zadání soutěže původně přepracovávat, aby vyhovělo výtkám Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), na jejichž základě bylo původní řízení zrušeno. ÚOHS ministerstvu vyčetl požadavek, aby firmy doložily účast na podobném PPP projektu.

Podle úřadu byl takový požadavek diskriminační pro tuzemské firmy, neboť se podobný projekt v Česku dosud neuskutečnil.

Při prvním pokusu uzavřena nevýhodná smlouva

První pokus o využití modelu PPP v Česku však před lety nevyšel. Vláda tehdejšího premiéra Miloše Zemana v roce 2002 rozhodla, že tehdejší dálnici D47 (dnes D1 v úseku Lipník nad Bečvou–Ostrava–Bohumín) vybuduje izraelská firma Housing & Construction formou PPP projektu.

Uzavřená smlouva za 125 miliard korun však byla pro stát krajně nevýhodná a následující vláda Vladimíra Špidly ji v březnu 2003 musela vypovědět.

O levnější vybudování D47 se pak jako investor postaralo Ředitelství silnic a dálnic. Úsek nakonec stál 60 miliard korun. Stát však musel Izraelce za zrušení smlouvy odškodnit částkou 600 miliónů korun.