Ve Finsku od ledna 2016 testují základní nepodmíněný příjem ve výši 560 eur (v přepočtu 14 225 korun) měsíčně na skupině 2000 nezaměstnaných ve věku 25 až 58 let.

Principem konceptu je, že by v případě zavedení tuto sumu dostávali všichni občané bez ohledu na to, zda pracují či nikoliv. Finská vláda proto chtěla otestovat, zda by za takových podmínek více nezaměstnaných začalo pracovat, aby si k nepodmíněnému příjmu přivydělali.

Základní nepodmíněný příjem

Základní nepodmíněný příjem (všeobecný základní příjem, univerzální základní příjem, občanský příjem, zaručený příjem) je navrhovaná státem vyplácená pravidelná peněžní dávka, kterou by dostávali ve stejné výši všichni občané bez podmínek a ohledu na zásluhy. Potenciálně by mohl nahradit stávající systém sociálního zabezpečení.

Vzhledem k tomu, že experiment trvá do konce roku, žádná empirická data v tuto chvíli nejsou k dispozici. Odborníci se však dlouhodobě shodují, že vzorek je příliš malý. Navíc by bylo vhodné ho rozšířit o další skupiny obyvatel nezaměstnaných, třeba studenty, podnikatele nebo zaměstnance.

Argumenty pro základní nepodmíněný příjem (podle filosofa Zwolinského)

Méně byrokracie – Oproti desítkám různých podmíněných dávek a programů sociálního státu, s nimiž se pojí množství byrokracie a administrativních nákladů, je základní nepodmíněný příjem tak jednoduchý, že ho může samostatně řídit počítačový program bez jakékoliv byrokracie.

Levnější než sociální stát – Výdaje na takový systém by mohly být nižší než na současný model sociálního státu.

Omezení dobývání renty – Úředníci jako zájmová skupina se snaží co nejvíce rozšiřovat svoji sféru vlivu, což vede ke ztrátám u všech ostatních. Tak jednoduchá a obecná politika, která by nahradila současný model sociálního státu, by jejich možnosti v tomto směru omezila.

Méně ponižování – Žadatelé musí dokazovat, že mají na konkrétní dávku nárok, že nevydělávají moc, nevydělávají příliš, v USA například, že neberou drogy. Jsou závislí na vůli úředníka, před kterým se musí ponižovat. To u nepodmíněného příjmu odpadá.

Větší motivace pracovat – Pokud lidem dávka zůstane, i když začnou pracovat, budou více motivováni pracovat.

Zdroj: Matt Zwolinski

„Dva roky představují příliš krátké časové období, aby z takového rozsáhlého experimentu mohly být vyvozeny širší závěry,“ řekl finskému veřejnoprávnímu médiu YLE tamní odborník na sociální politiku Olli Kangas.

Představitelé vlády však již teď avizují, že experiment po roce 2018 pokračovat nebude a rozšiřovat ho o další cílové skupiny také nebudou.

„Až skončí testování základního příjmu, měli bychom spustit testování univerzální daňové úlevy,“ nechal se slyšet ministr financí Petteri Orpo. Tento nástroj zavedla v roce 2013 Velká Británie jako náhradu za dosavadních šest různých sociálních dávek.

Argumenty proti základnímu nepodmíněnému příjmu (podle ekonoma Cowena)

Přiživí odpor proti migrantům – Lidé nebudou chtít pomáhat uprchlíkům, protože budou mít obavu, že by mohli těžit z nepodmíněného příjmu. Politici by mohli zcela přiškrtit imigraci, protože je to jednodušší než omezit přístup cizinců do systému.

Dávat peníze za nic je nemorální – Většina dosavadních dávek je nějakým způsobem vázána na práci. Aby lidé dosáhli na dávky, musí mít něco odpracováno. Zrušení tohoto principu není z etického hlediska žádoucí.

Není to fér – Pokud jeden člověk bude vydělávat a stát jeho výdělek doplní o jeho zlomek v podobě nepodmíněného příjmu, zatímco jeho soused bude žít jen z nepodmíněného příjmu, oprávněně bude mít pocit, že soused žije na jeho úkor.

Nezaměstnanost se může zvýšit – Už teď část populace nechce vykonávat práci, kterou považuje za podřadnou, a přijde jim přijatelnější žít z dávek. Při zavedení nepodmíněného příjmu by se tato skupina mohla zvětšit.

Zdroj: Tyler Cowen

ČTĚTE TAKÉ
Finský experiment s nepodmíněným příjmem je v poločase, ukazují se trhliny
Zaručený příjem pro všechny? Byl bych nejradši, kdyby to chtěl Trump, říká exministr Tlustý
Finsko jako první na světě vyzkouší zaručený příjem pro nezaměstnané